Díra u Hanušovic

Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře“ s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události… (zdroj: CSFD)

Po zhlédnutí filmu musím v prvé řadě podotknout, že mě velice těší, že jsem na to i přes žadonění přátel do kina nešel. Považoval bych to za naprosto zbytečně vyhozené peníze. Včera jsem si tento film pustil po odpolední směně pro uvolnění atmosféry a nakonec mě celý film donutil k tomu, abych neumřel nudou, přeskočil čtvrtinu filmu a podíval se na samotný konec, zda se něco nestane. Když se spustily titulky, prohlásil jsem, že jsem mohl jít rovnou spát. Beztak mě film uspával od samého začátku.

Na filmu mě nejvíce překvapil tak květnatý a barevný scénář, protože nic tak ubohého, chabého, nevkusného, sprostého a absolutně bez děje jen tak někdo nevymyslí. Pro napsání takového scénáře už člověk musí být hodně velký umělec. Musím se ptát – Krobot a Smékal ten scénář skutečně psali, anebo ho ukradli vypatlaným, zfetovaným narkomanům, kteří už o světě vůbec nic nevědí? Jak dlouho muselo trvat vymyslet desetiminutovou scénu hned na začátku filmu, kdy matka žvýká chleba jako dobytek a v jejím zátiší se po sobě vystřídají obě sestry s chlebem u pusy? Nepadlo jediné slovo. Skutečně záživné. A takových scén ve filmu najdeme několikero, viz čtvrthodinové bezduché vysedávání na posedu či deset minut dlouhá scéna u stolu s obědem, v níž řeší, jak jim králík chutná nejvíce a že nesnáší bobkový list, který nakonec dcera z pekáče už fakt vyndavat nemusela!

Na začátku článku jsem uvedl stručný popis filmu, který je uveden na stránkách Česko-slovenské filmové databáze a který končí větou: „Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události…“ – Já se ale žádné takové události nevšiml, což mě donutilo pustit si film znovu a zhlédnout vynechanou pasáž. Pokud tímto bylo myšleno brutální zavraždění jedné z mnoha nudných postav, pak si ani nedovolím nahlas vyslovit, co si o scénáristech tohoto filmu myslím. Vždyť ve filmu ve stejném duchu proběhnou dva pohřby předtím a ten třetí už to nijak nezachrání. Zlom by možná nastal v tom, kdybychom my jako diváci tu vraždu viděli na vlastní oči a mohli ji případně se zavražděnou postavou prožívat. Tady jsme si ale vyslechli hádku ve tmě a poté následovala tříminutová scéna, v níž jsme mohli napjatě sledovat, jak přijíždí policejní auto následované starostou obce až k domu vrahům, kteří se dobrovolně nechali zatknout.

Už před polovinou filmu jsem si říkal, že to vypnu a půjdu spát, ale stále jsem si nutil, že se třeba něco stane, že ten film nebudou jen obyčejné bezduché obrazy bez dialogů. Na druhou stanu jsem tomu ale sám nevěřil. A když už náhodou někdy něco řekli, těžko jsem zvolenému dialektu rozuměl – každé druhé slovo nedokončené. Možná je to o zvyku, ale v mém případě to snížilo laťku filmu zas o další kousek níž.

Film je charakterizován jako komediální drama. Pokud tam něco dramatického bylo, jednalo se o pouhý slabý odvar něčeho, co se za drama považovat dá, ale za komedii bych tento film skutečně neoznačoval. K zasmání mi přišly spíše dlouhé trapné chvilky ničeho. A děj? Ten ve filmu skutečně nehledejte. Nevím, kde Krobot se Smékalem žijí, ale myslím, že vesnicí pokaždé jen projeli a sepsali scénář dle toho, co jim náhle uvízlo v očích. Já kupříkladu z vesnice jsem a myslím si, že se tam odehrávají mnohem více zajímavé příběhy, viz můj román JEDNA STAČÍ!: jeden svědek napsaný dle skutečné události.

V roce 2012 jsem po zhlédnutí filmu Babovřesky prohlásil, že jsem v životě nic horšího neviděl. Dnes se však musím Zdeňku Troškovi od srdce omluvit, protože u jeho filmu jsem se u některých scén skutečně zasmál a sem tam něco prožíval.

A konečné shrnutí? Panovačná matka při jedné z mnoha nudných scén prohlásila: „S tebou je zábava jako v márnici!“ – Já bych jen dodal, že ne v mnoha filmech dokáže jedna postava v jedné větě charakterizovat celý film.

 

3 Komentářů

  1. to shrnutí je úsměvné, ale taky to má hloubku 🙂

  2. Super 😀 Zajimavá recenze, ten film bych si nepustila ani za trest 😀 Je dobré vědět, co si nepustit.

  3. 😀 jako v márnici… co dodat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *