František z Karlových Varů nám do příběhu na instagramu uvedl zaniklou obec Skoky s tím, že máme přijet k němu domů a poté si uděláme společný výlet ve třech za kostelem Maria Stock. Opět jsme řešili pracovní dobu v Michalově práci a kombinovali možnosti, jak výlet uskutečnit. Jedna varianta byla vyzvednou při páteční noci Michala z práce a hned vyrazit do Karlových Varů, anebo se vyspat a vyrazit až druhý den.
Nakonec jsme se v pátek 16.09.2022 rozhodli vyrazit po půlnoci do Karlových Varů, protože nám František sliboval, že na nás určitě počká, protože beztak nebude spát. Pokusili jsme se mu, jakožto zcela neznámé osobě, věřit, a vyjeli jsme. Před druhou hodinou noční, tedy již v sobotu 17.09.2022 jsme dorazili k němu domů. Skutečně na nás před dveřmi čekal. Uvítal nás u sebe a nabídl něco k snědku a k pití včetně alkoholu. Co si budeme, za půl hodiny jsem byl tak opilý, že jsem si šel lehnout. Michal však do postele přišel až v sedm hodin ráno. Já jsem se probudil již v 10 hodin a čekal jsem, zda se bude něco dít. Michal byl totálně tuhý a František ve vedlejší ložnici jakbysmet. V plánu bylo v tuto dobu vstávat, dát si snídani a vyrazit na výlet. Z postele vylezli až někdy kolem jedné hodiny odpolední. To jsme klidně mohli spát doma a vyrazit až v sobotu, protože by to vyšlo na stejno.
Do toho každou chvíli pršelo a kluci začali měnit plány. Vypadlo z nich nakonec, že do Skoků nepojedeme a že vyrazíme do Lokte. Konečně jsme se kolem třetí hodiny odpolední oblékli a vyrazili. František mi podal klíče svého vozu s tím, že není dostatečně střízlivý na to, aby řídil. Byl jsem překvapený, ale nenechal si to vymlouvat a skutečně jsme do Lotke vyrazili jeho autem. Já jsem poprvé v životě řídil auto s automatickou převodovkou.
Loket byl také v plánu, avšak na neděli. Dokonce jsme se předem domluvili, že také navštívíme další tři vesničky, které pod Loket spadají. Naštěstí nepršelo a mohli jsme si udělat nádherné fotografie. Poté nás František na náměstí pozval do restaurace s tím, že si máme objednat, na cokoli máme chuť. Po pozdním obědě nám oznámil, abychom peněženky schovali, že platí za všechny. Nyní jsme se těšili na to, že navštívíme zbylé tři vesničky. Tento plán nevyšel, neboť nám František oznámil, že v těchto vsích není nic k vidění s námi tam rozhodně nepojede. Nedokázal pochopit, proč je musíme navštívit. Nakonec to dopadlo tak, že začalo neskutečně pršet a zatímco já tesknil nad tím, že budeme muset do Lokte zajet znovu nafotit zbytek vesnic, kluci vymysleli nový plán – pěší procházka po Karlových Varech s cílem koupání v termálním bazénu. Souhlasil jsem, protože déšť nabýval na síle. Jakmile jsme však přijeli do Karlových Varů, opět se rozjasnilo a slunečno bylo až do západu slunce. Štvalo mě to, protože jsme těch pět minut mohli přečkat v autě a dodělat obec Loket. Nakonec jsme si to užili při relaxu v bazénu, páře a v různých typech saun.
Domů jsme dorazili úplně unavení a už o půlnoci jsme lehli do postele. V neděli 18.09.2022 nás poté probudila vůně oběda, který František připravoval. Takovou dobrotu jsem snad ještě nejedl. A tentokrát jsme vyrazili do zaniklé vesničky Skoky, které spadají pod Žlutice. Neskutečná nádhera! Vřele toto místo doporučujeme.
Aby mi František zlepšil náladu, jeli jsme cestou zpět přes různé obce, které jsme si mohli v rámci našich cest také nafotit. Jen jsme opět cestovali jeho autem, které mělo jen tři dveře a Michal tak seděl vzadu a nechtělo se mu vylejzat ven. Proto jsem vždy vyskočil já, vyfotil se u značky, zdokumentoval obec, a jeli jsme dál. Při této neplánované cestě jsme nafotili obec Březová, dále obec Kolová a k ní přidruženou vesničku Háje. Z obce Stružná jsme zvládli pouze Žalmanov (až poté jsme zjistili, že tato obec má velmi mnoho částí). Předposlední zastávka byla vesnička Olšová Vrata, která spadá pod Karlovy Vary, a poslední zastávka byla japonská zahrada v Karlových Varech.
Ještě jsme si s Františkem dali lehkou svačinu a pomalu za tmy vyrazili domů. My Františkovi samozřejmě moc děkujeme za úžasné zážitky a že se o nás tak hezky staral celý víkend.
Navštívili jsme tedy celkem 6 obcí a jejich 4 podmaněné vesničky (částí obce).
Během tohoto dne jsme najeli celkem cca 300 kilometrů, přičemž necelých 100 km jsme najeli Františkovým autem.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám napíšete. Nejlépe na náš instagram CZECHVISITORS.
Těšíme se na Vás.