17. poznávací výlet

Tento výlet začal v pátek 14.10.2022. V klidu jsme se vyspali a poté se vydali na cestu. Naším cílem bylo dojet chvíli po setmění do Hodonic u Znojma. Cestou jsme však museli dokončit obec Hlubová nad Vltavou, protože při 16. výletu jsme zvládli jen šest vesniček z deseti. Díky zpozdění v Losiné, kde se staví kruhový objez, a dále v Nepomuku, kde je uzavřený jeden jízdní pruh téměř přes celé město, jsme nabrali zpoždění necelou hodinu. Začli jsme se obávat, zda zbývající 4 vesničky včetně samotného města zvládáme nafotit. Nakonec jsme Jeznice, Buzkov, Purkarec a Munice do západu slunce stihli, avšak město jsme fotili až po západu slunce. Na druhou stranu tak vznikly náherné fotky s osvětelným zámkem.

Poté jsem hned vyrazili kolem Znojma do Hodonic, kde jsme se seznámili s Romanem a Bolkem, kteří nás na dvě noci pozvali k sobě na sklípek. Usadili jsme se, snědli večeři, kterou pro nás kluci připravili, a někdy kolem druhé hodiny noční jsme zalezli do postele.

Ráno 15.10.2022 nás probudil ruch z připravované snídaně, která voněla až nahoru do naší ložnice pro hosty. To snad ani nebyla snídane, ale královská hostina! Museli jsme se brzy rozloučit, protože jsme měli v plánu navštívit 35 obcí, ač jsme věděli, že jich pravděpodobně budeme muset deset vyškrtnout, když jsme vyjeli o čtyři hodiny později. Ovšem to bychom na cestách nesměli potkat Ivanu, za kterou jsme jeli na pozvání do Slupu přes obce Krhovice, Valtrovice, Křídlůvky a Jaroslavice. Původně jsme měli v plánu přijet až v 16 hodin odpoledne, ale náhle jsme se objevili v obci hned vedle. Zavolal jsem tedy Ivaně, jak to vidí a zda máme přijet odpoledne anebo hned. Sdělila mi, že můžeme dorazit hned a že máme auto zaparkovat před domem, protože s ohledem na to, jak málo máme času, nám půjčí kola, a projedeme tak obec mnohem rychleji.

První zastávka byla na mlýně, kam nás provozovatelé v rámci podpory našeho projektu pustili zcela zdarma a my si tak mohli celý nádherný a velmi zachovalý a zcela funkční mlýn projít od sklepa až po půdu. Byl to nezapomenutelný zážitek, za který musíme poděkovat právě Ivaně s Pavlem a průvodkyni Vodního mlýnu. Poté jsme objeli všechny možné památky obce, až jsme skončili v jejich sklípku. Skutečně nádherný sklípek s dvěma dírami, kdy v jedné měli letošní víno a ve druhé již loňské a jiné archivní víno. V takovém sklípku jsme byli poprvé v životě. Škoda, že jsem řídil, protože jsem se tak připravil o ochutnávku plnými doušky. Musel jsem vždy od Michala jen usrknout. Tím ale neříkám, že jsem nebyl zcela spokojen s jablečným moštem z jejich jablek. Míša však musel ochutnat úplně všechna vína, která ve sklípku mají. Naše hodina se protáhla na dvě až tři. Poté se objevil soused s nejdelším sklepem v ulici. Ivana s Pavlem nám tento sklípek chtěli ukázat, a tak jsme zavítali k místnímu Šerifovi. Vskutku dost dlouhý a hluboký sklep, kde byla spousta vína. Ochutnávka pokračovala. Z jedné ochutnávky jsme strop zvýšili na tři a nakonec jsme odcházeli těsně před setměním, abychom stihli nafotit ještě Oleksovičky, které pod Slup spadají. To nás zachránilo, jinak nevím nevím, jak by to všechno nakonec celé dopadlo. Namísto zbývajících 30 obcí jsme zvládli 30 vzorků a obce budeme muset nechat na jindy. Jen si klademe otázku, za jak dlouho dokážeme projet celou Moravu, pokud to půjde tímto stylem takto pomalu.

Plni nových informací o vyrábění vína a jejich pojmenování a způsobů ovlivňování jejich chutě, jsme odjeli nafotit Oleksovičky a poté hned zpět do Hodonína za klukama, kteří na nás už čekali s obrovskými pizzami na stole.

Třetí den v neděli 16.10.2022 jsme opět po naprosto úžasné snídani s kluky prošli Hodonici, kde Bolek vyrůstal. Poté jsme se vrátili zpět k autu a na chvíli se rozloučili. Ne úplně, protože naše cesta mířila přes obce znojemského okresu až k nim do Slatiny, kde zase vyrůstal Roman a kde z velkého domu na místě bývalé tvrze buduje penzion. Do Slatiny jsme dorazili na večeři přes obce Tasovice, Dyje, Dobšice, Suchohrdly, Kuchařovice a Únanov. V obci Únanov jsme se zdrželi nejdéle, protože zde zrovna probíhaly Slavnosti Terezy a obec nabízela krom omezení dopravy také spoustu zábavy. Ale když jsme zjistili, že už je půl páté, rozhodli jsme se okamžitě již bez dalších zastávek jet rovnou do Slatiny, protože kluci chtěli odejet o hodinu později.

Přijeli jsme do obce Slatina, kde nám Roman ukázal svou práci při budování penzionu a okolí, kde penzion stojí. Skutečně má kolem domu a stodoly hluboký příkop, kde dříve tekla voda. Úžasné. Škoda že toto nezůstalo zachováno. Po velmi chutné věčeři se s námi prošli po obci a poté jsme se bohužel museli rozloučit. Pozvání na penzion však přijímáme a už se strašně moc těšíme.

Po rozloučení jsme zkoumali mapu, kudy pojedeme domů a zda bychom nestihli ještě nafotit nějakou obec, dokud se nesetmí. Zvládli jsme už jen obě části obce Biskupice-Pulkov, která se skládá překvapivě z Biskupice a Pulkova. Chtěli jsme zvládnout ještě jednu obec, ale než jsem vyjeli z Biskupice, byla tma. Proto jsme jeli rovnou domů, když jsme si udělali pauzu na benzíně v Jihlavě, kde jsme tankovali, poté na čerpací stanici v Hodoníně, abych se za volantem probral, poté za Prahou, kde nám před nosem zavřeli restauraci, a pak jsme dojeli už bez přestávky.

Navštívili jsme tedy celkem 15 obcí a jejich 7 podmaněných vesniček (částí obce).

Během tohoto dne jsme najeli celkem cca 772 kilometrů.

Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám napíšete. Nejlépe na náš instagram CZECHVISITORS.

Těšíme se na Vás.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.