Tento výlet je speciální tím, že se jedná vůbec o nejdelší cestu, kterou jsme kdy absolvovali. Bylli jsme na cestách celkem 14 dnů a každý den někde jinde.
Vyrazili jsme v pátek 28.07.2023 z Plzně rovnou do obce Panenský Týnec, kde jsme se setkali se starostou obce, abychom předali plaketu z naší ankety Městys roku 2022. Posezení bylo velmi příjemné. Pozval nás na kávu a věnoval nám dvě krásné knihy a med. Poté jsme pokračovali za Ivetou, která nás pozvala do své vesničky Hřivice, pod kterou spadají Touchovice a Markvarec. Při posezení jsme se seznámili a zjistli, že je Ivet příbuzná Michalovi. Poté jsme pokračovali za Danielem z Truzenice, což je společně s Minicemi, Zálezly a Průmyslovou zónou Triangle vesničkami pod správou obce Velemyšleves. Ovšem cestou za Danem a Jardou jsme zjistili, že se setkání nekoná, protože nás zablokovali. Více si o tom můžete přečíst v black listu.
V Podbořanech jsme se vyspali do druhého dne a v sobotu 29.07.2023 jsme vyrazili do Petler slavit narozeniny. Cestou jsme navštívili obec Vilémov s vesničkami Zahořany, Blov a Vinaře. Akrát se ve Vilémově přihnal silný déšť a museli jsme půl hodiny strávit v autě a čekat, až déšť ustane. Cestou do auta jsme beztak zmokli, i když jsme s sebou měli deštník. Když déšť ustal a mohli jsme nafotit i zbytek vesniček, vydali jsme se dále a cestou vyfotili obec Rokle i s vesničkami Nová Víska, Hradec, Krásný Dvoreček a Želina, kde zrovna probíhala výstava obrazů v kostele. Poté jsme si už jen užívali oslavu narozenin.
Dne 30.07.2023 jsme vyrazili ze Terezkou do Dobříně, avšak cestou nafotili obec Vraný s vesničkami Horní Kamenice a Lukov. Po obci Dobříň jsme si udělali výlet s Terkou a jejím taťkou. Krásně nám svítilo sluníčko, ale jakmile jsme se objevili u řeky, nad námi se začaly točit mraky a vytvořily cyklónu, která se začala bouřlivě točit, až jsme čekali, že vznikne tornádo. K tomu sice nedošlo, ale během vteřiny nás zachvátil neskutečně silný vítr a déšť. Utíkali jsme se někam schovat a cestou jsme objevili zastřešenou studnu. Jakmile jsme se pod střechou schovali, spustily se z nebes obrovské kroupy, jež zpustošily vše, co jim do cesty přišlo. Když se počasí na pár minut uklidnilo, spěchali jsme domů, kde jsme zjišťovali škody na zahradě a kde jsme se mohli usušit. Sotva jsme zavřeli dveře, začlo to nanovo. Po hodině se počasí zcela vyjasnilo. Vyšli jsme znovu na vycházku, avšak na druhou stranu obce a také hledat budovy, které jsme našli v jejich historickém kalendáři. Louže na silnicích nám pomohly vytvořit krásné fotografie.
Jakmile jsme se s Terkou rozloučili, vyrazili jsme do obce Černěves, kam nás pozvali Dan a Martin na kávu. Tu jsme sice měli několik týdnů předtím a domluvili jsme si, že obec nafotíme při jiné cestě, až u nich strávíme noc, ale tentokrát nám to nevyšlo z důvodu jejich návštěvy. Mezi řádky jsme vyčetli, že o naši přítomnost již nikdy nestojí, když přes týden se to nehodí, protože chodí do práce a přes víkend se to nehodí, protože si našli stálého milence, který je u nich každý víkend včetně noci. A samozřejmě dát si kávu na pár minut anebo se jen pozdravit před domem na ulici byl také problém. Proto jsme se rozhodli tuto obec nafotit a na kluky zapomenout. Do black listu nepatří, protože se s námi skutečně setkali. Jen nás mrzí, že nejsou natolik silní, aby upřímně napsali, v čem je problém.
Cesta pokračovala do města Ústí nad Labem, kde nám Radek umožnil nocovat dvě noci v chatce. Oba večery jsme si hezky povídali, než se s námi rozloučil a nechal nás v chatce samotné. Druhý den 31.07.2023 jsme poté vyrazili fotit město a pod něj spadající vesničky Sebuzín, Strážky, Svádov, Olešnice, Kojetice, Církvice a námi objevené vesničky Butov a Nová Ves. Mezitím jsme si zašli na oběd do restaurace U Eichlerů.
Následující den jsme měli s Radkem naplánovanou spolupráci ohledně záběrů z drona, ale počasí si postavilo hlavu a házelo nám klacky pod nohy. Nemohli jsme ani fotit ani točit. Radek navrhoval jet něco natočit až odpoledne, ale to už pro nás bylo pozdě. Chtěli jsme být někde jinde. Když se tedy déšť změnil na mrholení, vydali jsme se fotit další obce a první, kterou jsme cestou potkali, byla Ryjice. Další obec, kterou jsme chtěli v úterý 01.08.2023 zvládnout, byly Povrly. Podle údajů pod ně spadaly pouze Mírkov, Roztoky a Slavošov. Ale při bližším zkoumání jsme zjistili, že se na území obce nachází další vesničky Lužec, Mašovice, Český Bukov, Šachov, Lysá a Blansko, což nám pěkně zkomplikovalo cestování hlavně z časového hlediska, a nakonec jsme zjistili, že Neštědice nejsou vesnicí, nýbrž místní částí Povrly.
Cestou jsme si s Vladimírem z Kamenického Šenova domlouvali, co spácháme. Ale znovu začalo pršet. Proto jsme se vydali na výlet rovnou do Šenova a pro tento den focení skončilo. S Vláďou jsme si chvíli povídali a poté jsme vyrazili do vedlejšího města do bazénu a cestou zpět na večeři. Druhý den se s námi prošel po městě a po obědě jsme se rozloučili s tím, že následující noc budeme v domě zcela sami, protože on jede na koncert do Liberce. To nás celkem zaskočilo. Znal nás prakticky pár hodin a hned nás nechal samotné s jeho úžasnými koťátky s klíčemi od jeho domu. Poté jsme už rychle vyrazili do Děčína, kde jsme na druhou hodinu měli domluvenou schůzku s primátorem z důvodu předání plakety v kategorii Město roku 2022.
Jakmile jsme plaketu ve středu 02.08.2023 primátoru Děčína předali, vraceli jsme pomalu zpět do Kamenického Šenova, ale vzali jsme to přes obec Ludvíkovice a Benešov nad Ploučnicí, pod kterou spadá vesnička Ovesná. Už jsme mysleli, že pojedeme domů, ale v tom nám dorazila zpráva od Přemka z obce Kytlice, zda bychom nechtěli dorazit na prohlídku vsi a kávu. Tak proč ne? Pršet nám cestou pomalu přestalo a během kávy ustalo zcela. Fotit jsme tedy vyrazili těsně před setměním, ale užili jsme si to. Navíc jsme se ocitli v chaloupce, která hrála ve dvou filmech, a také nás vzal do školy, kde se nachází historické vybavení. Byl to neskutečný zážitek.
Pak už jsme vyrazili na rychlou večeři a spát do Kamenického Šenova, kde na nás čekaly krásná hladová koťátka. Když jsme se druhý den 03.08.2023 ráno probudili, všechna koťátka s matkou spinkali s námi v posteli. To bylo tak rozkošné. S Vláďou jsme ještě zašli do kostela, kde nám zahrál na varhany, a do Sklářského muzea. Poté jsme už museli vyjet do Smržovky, kde jsme museli být nejpozději v poledne, přes vesničku Prácheň, abychom tuto obec měli kompletní.
Do historicky první obce, která si oficiální cestou objednala naši návštěvu, jsme dorazili před polednem a Smržovku jsme opouštěli po sedmém hodině. Po příjezdu se nás ujal samotný starosta města, který nás vzal do auta a vyjeli jsme navštívit všechna zajímavá místa v obci. K tomu nám vyprávěl pověsti a zajímavosti, které bychom nikdy nešlyšeli. Prohlídka města byla velmi zajímavá a starosta obce velmi přátelský. Dokonce natolik, že si s námi udělat společnou fotku. To nás potěšilo. Poté nás přivezl zpět do centra, kde na nás čekala Paulina, aby nám společně se starostou ukázali Muzeum historie Smržovky a Výstavní síň v Zámečku. Poté nás Paulina odvedla do Muzea panenek. Z Muzea panenek jsme se přestěhovali do místního kostela, kde na nás čekal správce, který nám pověděl spoustu informací z historie a také nás vzal ke zvonu a na procházku po klenbách kostela. Ani ve snu nás nenapadlo, že strop kostela někdy uvidíme z druhé strany. Úžasný zážitek. Pán si s námi chtěl ještě dlouho povídat, ale už tak tak jsme stíhali otevírací dobu Muzea obrněné techniky. Zde nám pánové uvařili kávu a pustili nás do střev jednoho z tanků, ač všude byly cedule, že se na tanky nesmí lézt. I za tento zážitek musíme městu poděkovat. Poslední zastávkou bylo posezení s tvůrci Křížové cesty, kteří také nabízí ubytování v Apartnámu pod sjezdovkou. Nejdříve jsme poseděli u kávy, poté si prošli celou křížovou cestu až ke kapličce a po návratu nám ukázali své apartmány, abychom věděli, kde příště budeme nocovat, až obci budeme předávat ocenění v naší anketě. Míša ještě dostal na ochutnávku jejich víno a v 19:15 jsme konečně vyrazili ke Kolínu, kde jsme se opět potkali s kluky z Konárovic, kteří opět připravili úžasnou večeři a konečně jsme po tak náročném dni mohli jít spát. Naštěstí následující dny jsme již nebyli časově omezení, proto jsme si mohli dovolit spát o něco déle.
V pátek 04.08.2023 jsme se s chlapy rozloučili a vyrazili jsme do našich dalších cílů, ale cestou jsme se museli také zastavit v jiných obcích. Nejdříve jsme znovu navštívili Kolín, kam nás pozval Millo. Sice neměl mnoho času, neb byl v práci, ale nám to celkem vyhovovalo. Jen je škoda, že si s námi neudělal fotečku, abychom se mohli pochlubit, že jsme zvládli více návštěv. Další zastávkou byla obec Libenice a následovaly obce Grunta, Hlízov, Rybníček a Leškovice, než jsme se konečně dostali do obce Habry, kde jsme se měli setkat s naší výherkyní, abychom jí předali chytré hodinky. S Hankou jsme se pomalu prošli po centru, dali si ledovou kávu a poté jsme vyrazili fotit okolní vesničky, které pod tuto obce spadají. Byly jimi Frýdnava, Zboží a Lubno. Poté jsme nafotili ještě obec Bačkov a už jsme rychle spěchali do Svratky, kde jsme měli domluvené spadní u Romana a jeho úžasné maminky. Naštěstí jsme při procházce městem zjistili, že všechny uvedené části nejsou vesnice, nýbrž místní části.
Následující den 05.08.2023 jsme museli časně vyrazit, abychom stíhali být v Suché Lhotě včas. Přesto jsme nějaký čas ještě měli, a proto jsme se rozhodli nafotit obec Svratouch a obec Krouna, pod kterou spadajíc vesničky Oldříš, Rychnov, Čachnov, Ruda a Františky, které nám doporučila naše již kamarádka Eva. Ještě jsme kolem poledne zvládli navštívit Otradov a poté hurá do Suché Lhoty. Zde jsme se seznámili se starostkou obce Lenkou, která nám okamžite nabídla tykání, a při veselce během oslav vítězství v soutěži Vesnice roku 2023 jsme veřejně před zraky všech ostatních předávali plaketu za vítězství v kategorii Vesnice roku 2022.
Celý den pršelo, tudíž byla trochu zima, a venkovní veselka nás moc neohřála. Naštěstí jsme si mohli dát chutný guláš, avšak přemýšleli jsme, kam naše cesty povedou dál. Tímto okamřikem naše cestování končilo, a přitom jsme měli i nějaké resty. Např. výherkyni ve Fulneku anebo nedofocený Bohumín. Přemýšleli jsme, že to otočíme a pojedeme zpět. Ale v tom se Michal chtěl v autě na chvíli ohřát a náhle přestalo pršet. Rozhodli jsme se tedy jet něco nafotit a zvolili jsme cestu na východ. Toho dne jsme tedy ještě zvládli nafotit Morašice s vesničkami Lažany, Říkovice a Višňáry. Dále jsme už celkem za husté tmy fotili obce Mikuleč a Javorník. Pak už znovu začalo pršet a fotit jsme nemohli. Rozhodli jsem se tedy vydat na cestu dále a nakonec jsme o půlnoci skončili na parkovišti u Olomouce.
Když jsme se dne 06.08.2023 probudili, uvědomili jsme si, že Fulnek už není tak daleko, a vydali jsme se za Pájou, abychom jí předali sluchátka, které v naší soutěži vyhrála. Procházeli jsme se městem neskutečně hustém dešti s deštníky v ruce. Když jsme se pak rozloučili a vydali jsme fotit vesničky pod správou města, kterými jsou Jestřábí, Jerlchovice, Vlkovice, Dolejší Kunčice, Děrné, Lukavec, Kostelec, Jílovec a Pohořílky, samozřejmě přestalo pršet. V Pohořílkách jsme se zastavili na oběd v Auto-Baru, kde jsme přemýšleli co dál. Napadlo nás zkusit napsat pár lidem z Ostravy, byť jsme očekávali, že nám všichni dají košem jako vždy. Ale tentokrát přišel souhlas s návštěvou. Překvapilo nás to, a proto jsme se rozhodli vyjet do Ostravy přes obec Kujavy a Bílovec, pod který spadají vesničky Požaha, Stará Ves, Ohrada, Výškovice, Lubojaty a Lhotka. Poslední stanice tohoto dne byla Ostrava u Jirky s Kubou.
V pondělí 07.08.2023 jsme se rozhodli navštívit hned vedlejší obec, kterou je Bohumín. Byli jsme tak blízko, museli jsme dokončit naší misi. Ovšem z tohoto města moc nadšení nejsme. Mysleli jsme, že za značkou Bohumín budou všechny ostatní části, ale ne. Z jedné strany jedete do Bohumína, ale když pokračujete dál, zjsitíte, že jste byli ve Starém Bohumíně. Za chvíli jste v Novém Bohumíně, ale přitom z hlavní komunikace je pouze značka Bohumín. Nakonec jsme se rozhodli to vyřešit tak, že modré dodatkové značky, které většinou označují městké části, budeme počítat do Bohumína jako takového, a ostatní části jako přidružené „vesničky“ ve městě. Těmito místy jsou Nový Bohumín, Starý Bohumín, Šunychl, Skřečoň a Záblatí a námi objevená místa Kopytov a Nová Ves. Poté jsme nafotili sousední obec Dolní Lutyně s vesničkou Věřňovice.
Dál na východ se nám jet nechtělo, protože nám docházel benzín. Museli jsme tedy vyrazit na jihozápad pod Ostravu. Cestou jsme nafotili obec Bravantice a Velké Albrechtice. Konečně jsme se dostali do obce Studénka, kde jsme mohli natankovat. Společně s tímto městem jsme nafotili také vesničky Butovice a Nová Horka. Poslední stanicí před západem byly Albrechtičky, a honem zpět do Olomouce, kde jsme měli domluvený nocleh z Petra.
V úterý 08.08.2023 jsme konečně měli slunečný den a mohli jsme fotit naplno. Nejdříve jsme vzali několik malých obcí v okolí Olomouce, kterými byly Grygov, Velký Týnec s vesničkami Vsisko a Čechovice, Svésedlice, Suchonice, Nelešovice a Čelechovice. Poté jsme se rozhodli toto místo opustit a přiblížit se k Brnu. Z dálnice jsme pak sjeli do obce Vranovice-Kelčice, odkud jsme pokračovali do obce Dobromilice, Hradčany-Kobeřice, Dobrochov, Holubice a Křenovice. Najednou jsme byli ve Vyškově, kde jsme si koupili něco malého na zub a hlavně pořídili nějaký dáreček hostiteli v Brně. Poté jsme z dálnice sjeli před Brnem a nafotili Blažovice a obec Tvarožná.
Konečně jsme se dostali do Brna, kde na nás čekal Jakub s připravenou večeří. Podával řízek s bramborovým salátem. To bylo nečekané a s chutí jsme se do něj pustili. Toto město jsme však nefotili, protože bychom na něj potřebovali mnohem více času. Když jsme se pak druhý den 09.08.2023 s Kubou rozloučili, vyjeli jsme nafotit obce u D1, kterými byly Měřín s vesničkou Pustina, Stránecká Zhoř s vesničkami Nová Zhoř, Frankův Zhořec a Kochánov, poté Lavičky s vesničkou Závist, a za tmy jsme již fotili až u Humpolce Horní Rápotice.
Do Prahy jsme se dostali až pozdě večer a byli jsme moc rádi, že nás Radim s jeho bratrem u sebe nechali přespat. Poslední den výletu 10.08.2023 jsme měli v plánu nafotit Prahu Libeň, kde jsme spali a kde jsme se už setkali i s naším výhercem v minulosti, Prahu Březiněves, když už jsme byli na Praze 8, protože poslední části tohoto pražského obvodu byl Karlín, kam nás pozval Pragmoon. Pak už naše cesty mířily domů a hned na karaoke.
Nafotili jsme tedy celkem 56 obcí a jejich 80 podmaněných vesniček (částí obce).
Během tohoto dne jsme najeli celkem 2.146 kilometrů.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Samozřejmě budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS.
Těšíme se na Vás.