Konečně jsme se dostali na samotný konec příběhu. Trilogie Hunger Games, která se postupně filmuje a získává tak dvojí podobu, začala Arénou smrti, podruhé se do této arény Katniss Everdeenová vrátila při Vražedné pomstě, kterou na ni Kapitol přichystal, a nakonec se stává Reprodrozdem, který ve všech občanech Panemu probouzí naději.
Celý příběh je rozdělen do tří částí Popel, Útok a Vrah, které se podle mého naprosto zbytečně rozčleňují celkem do 27 kapitol. Proč zbytečně? Kapitoly totiž nejsou pojmenované a na konci knihy nalezneme pouze epilog k příběhu a poděkování za tvorbu všech tří dílů, ale žádný obsah, který by nám pomohl se v díle zorientovat. Já osobně jsem zvyklý, že si přečtu kapitolu a končím. Další kapitolu si nechávám na později, mnohdy i na přes týden. U této knihy jsem tak ale číst nemohl, protože spisovatelka Collinsová nejspíš naprosto rozmyšleně každou kapitolu ukončila v tom nejnapínavějším okamžiku anebo v nastalém zlomu děje. To mě nutilo číst dál, dokud jsem nedošel ke konci kapitoly, která byla o něco slabší a já mohl knihu odložit. Tímto způsobem se vlastně dala číst kniha od poloviny až téměř do konce.
Začátek příběhu – jeho první část je velice slibná. Katniss se probouzí ve Třináctém kraji, o němž neměla jistotu, zda skutečně existuje, a musí se rozhodnout, zda se stane televizní tváří povstání ve všech krajích. Když nakonec na tuto nabídku kývne pod podmínkou, že prezidentka Coniová ušetří Peetu a ostatní Splátce z Hladových her, vloží se do rukou svému zkrášlovacímu týmu. Každá stránka je velmi napínavá, naprosto úchvatná a člověk se od ní těžko odtrhne, především, když příběh vrcholí v polovině knihy, když se Peeta objevuje v kraji a pokouší se usmrtit Katniss.
Od tohoto okamžiku příběh hodně ochabl. Čekal jsem napínavý děj, nějakou akci, ale vůbec o nic nejde… Katniss najednou nemůže bez morfia žít, Peeta neví, kde je pravda a co pokládat za lež, a Hurikán ač je největším kamarádem Katniss, si náhle začne dělat, co ho napadne. Katniss chce oba, pak ani jednoho, pak jen jednoho z nich a po chvíli chce zase toho druhého. Milostný trojúhelník fanaticky předbíhá děj knihy, a přitom nemá žádný hlubší smysl. Nakonec Katniss sjednotí všechny kraje a vnikne do samotného Kapitolu společně s Peetou a Hurikánem, ale zjistí, že to jsou další Hladové hry s výjimkou, že v těchto hrách může vyhrát více hráčů. Problém příběhu ale vidím v tom, že naši hráči předem vědí o všech nástrahách, které nejdříve zlikvidují a poté poklidně projdou ulicí blíže k centru. Někdy je nějaká past skutečně překvapí, ale nedělá jim vůbec žádné potíže před ní utéct nebo se jinak zachránit. Už to nejsou hry, jaké bývaly v předchozích dvou dílech, ale zároveň jako vedlejší dějová linie mi nepřijde ani moc zajímavá, natož napínavá a akční. Postrádá svou chytlavost, jež mě držela celou dobu. Čekal jsem, že nastane válka, ale marně. Válka byla velice poklidná a probíhala formou televizních proklam. Každá strana vysílala proklamy na svou obhajobu a nutili, aby se lidi postavili na jednu z nabízených stran… Místo skutečné války jsem četl jen o politické přestřelce. Již dlouho jsem se nudil a nutil se do čtení jen z jediného důvodu – abych zjistil, zda nakonec Katniss bude s Peetou nebo s Hurikánem. Koneckonců jsem začal mít pocit, že hlubší smysl v knize není.
Když už jsem to začínal vzdávat, nastal zvrat událostí a do hry se přidali obyvatelé Kapitolu i vzbouřenci. Začala válka v centru města a já se začal pomalu probouzet. Když pak ale uprostřed té nejnapínavější bitky, kdy už stojí před palácem prezidenta Snowa, Katniss ztrácí vědomí a probouzí se až po týdnech v nemocnici, abychom zjistili, že v ten den válku vyhráli a dobyli tak i Kapitol, opět mě přemohlo zklamání. To je nevýhoda příběhu, který je vyprávěn v ich-formě, neboť jakmile usne hlavní hrdina, usne i příběh, když hlavní hrdina omdlí, omdléváme společně s ním, a když hlavní postava umře, nastává konec knihy a už se nikdy nedozvíme, jak to vlastně dopadlo… Katniss naštěstí neumře, ale kvůli svému dost častému vypětí sil či nemotornosti přicházíme o veškerý příběh.
Už jsem měl pocit, že bude všechno ztraceno. Čekal jsem úplně něco jiného… ale když došlo k slavnostní popravě prezidenta Snowa na konci předposlední kapitoly, nestačil jsem se divit. Předposlední kapitolu jsem četl při západu Slunce na břehu rybníka. To se ale za stromy schovalo mnohem rychleji, než jsem čekal a rozmýšlel jsem se, že si poslední kapitolu nechám na doma. To by ale nesměl být poslední odstavec této kapitoly v knize! Nastal takový zvrat událostí, který jsem vůbec nepředpovídal, že jsem musel pokračovat ve čtení. Obloha pomalu temněla a písmena se mi ztrácela, ale já to musel dočíst. Za chvíli byla naprostá tma – ještě štěstí, že jsem u sebe měl svítilnu v mobilním telefonu, jinak bych asi umřel. Komáři mě štípali a slimáci leptali kůži a osušku, ale ani to mi nezabránilo, abych knihu dočetl! Konec knihy překonal všechna má očekávání, ač musím přiznat, že bych nechtěl prožít osud Katniss Everdeenové.
Knihu hodnotím díky šokujícímu závěru na 65 %.
Kniha vs. Film
Začátek
To, co se ve filmu odehrává během prvních deseti minut, je v knize věnováno téměř padesát stran, tedy jedna šestina příběhu. Ve filmu začátek nejspíš potřebovali hodně urychlit, aby měli více prostoru pro realizaci zbylého příběhu, ale proč, když si filmaři téměř celý příběh upravili podle svého.
Cetkie Trinketová
Moderátorka Hladových her za 12. kraj a zároveň patronka a fanynka Katniss v první části filmu nemá vůbec co dělat. V knize není a Katniss ji objeví až v Kapitolu při okupaci města. Po celou dobu ani nevěděla, zda žije. Ve filmu se však Cetkie objevila ihned na začátku, aby pomohla Katniss vést při její roli Reprodrozda. V knize tuto roli ztvárnili 3 členové Katnissina zkrášlovacího týmu. Filmový štáb se evidentně rozhodl zbytečně nerozhazovat peníze. Proč tři lidi, když stačí jen jeden člověk?
Reprodrozd
Uteče bezmála stovka stránek, než se Katniss rozhodne být jejich Reprodrozdem. Nakonec přikývne s několika podmínkami. Ve filmu zazní jen dvě a později Hurikán přinese skvělou zprávu, že mohou jít lovit – tuto výsadu si však v knize vydobyla sama Katniss, neboť i lovení každý den na dvě hodiny byla jedna z jejích podmínek.
Kapitán Boggs
Možná mi to uniklo anebo jsem si velitele Katnissina budoucího týmu první linie skutečně nepředstavoval jako vysokého, extrémně hubeného černocha. Ale jak lidé vypadají v knize a jak ve filmu, je už zcela jedno, když to nemá přílišný dopad na děj knihy.
Prezident Snow
Všechny výstupy prezidenta Snowa, které nebyly součástí televizního vysílání po celém Panemu, se v knize nevyskytují. Podle všeho v 8. kraji nemohou fungovat kamery, když nefunguje elektřina, přesto ve filmu díky kamerám zjistili, že se Katniss zrovna nachází v nemocnici a pošlou na ni vznášedla s bombardéry. Skutečně by se z Kapitolu do 8. kraje dostaly během půl hodiny pobytu Katniss v nemocnici, když jen cesta vznášedlem ze 13. kraje do osmičky zabrala několik hodin? Že by byl Kapitol tak blízko? V knize se tam bombardéry najednou objevili a nikdo nevěděl proč.
Výstup prezidenta hned na začátku filmu se v knize vůbec nepopisuje. Další holý výmysl režiséra a scénáristy.
Záchrana Peety
Katniss o záchranné misi nevěděla. Dozvěděla se o ní, až když všichni byli pryč. Pak celá zničená seděla a čekala, dokud nepřiletí. Neměla ani potuchy, jak celá akce probíhá. Ve filmu na tom Katniss byla mnohem lépe – mohla se dívat na obrazovku, kde viděla každý krok záchranné mise, a když to vypadalo, že je vše v koncích, dobírá si samotného Prezidenta. Proč tam ten rozhovor byl? V knize se nevyskytuje a ve filmu mi přišel zcela neopodstatněný a bez hlubšího významu.
Srovnání 1. části filmu s 1. polovinou knihy
Jak jsem už v recenzi uvedl, první polovina knihy má něco do sebe. Veškerý děj pro mě končí záchranou Peety a pak to jde s knihou z kopce až do úplného konce, krom poslední kapitoly. Srovnávat film s knihou je jako srovnávat kulatý tvar jablka a hrušky. Zatímco jablko je zcela kulaté, hruška má z celé jedné třetiny výčnělek, který do kruhu nepatří. Tedy, z celé jedné třetiny a možná i více jde o naprosto jiný příběh, než který znám. V mnoha momentech je kniha silnější, avšak v mnoha minutách je film akčnější a napínavější. Každý si z toho může vzít co chce. Já kupříkladu doufám, že druhá část filmu se od knihy zcela odkloní. Nemám v úmyslu se v kině nudit stejně jako u druhé poloviny knihy.
Srovnání 2. části filmu s 2. polovinou knihy
V recenzi výše jsem popisoval, jak mě druhá polovina knihy téměř neoslovila a co všechno se mi vlastně nelíbí. Příběh pomalu skomíral, až jsem se musel nutit do čtení jen proto, že když jsme začal, tak to musím dokončit. Druhým důvodem bylo zjistit, s kým nakonec hlavní hrdinka zůstane. A nakonec jsem uvedl, že ač nemám rád filmem zničené knihy, od tvůrců filmu v tomto případě očekávám, že budou kreativnější než spisovatelka.
Nechci, aby to vyznělo prozíravě, ale očekávání se naplnila polovičatě. Doufal jsem, že se ukáže bitva, která v knize popisována není, ale tentokrát se scénáristé zaměřili na příběh jako takový vyprávěný z pohledu Katniss. Jen o mnoho scén zkrácený. O to více mě překvapilo, jak nakonec vše vypadalo. Film je natočen z větší části právě podle předlohy a i přesto, že mě kniha nudila, film mě zcela naplnil. Možná to bylo díky tomu, že efekty trochu poupravili, o něco zrychlili sled událostí a samozřejmě poupravili scény, aby vypadaly nečekaně a lekavě.
Kdo ještě neviděl úplný závěr této ságy, nechť ani vteřinu neváhá. Do čtení knihy vás však nutit nebudu.