cilichili.cz

„Český hudební rybníček je plný ropuch, pulců, čudel i prvoků. A pak jsou tu lidé, kteří připomínají všechno z toho, ale zároveň nejsou ničím.“ – Nikdy v životě mě nikdo tak hezky nepopsal, až dnes (30. června 2016) si mě do svých úst a pro literární um vzal velmi nadaný spisovatel bulvárních článků bez objektivních názorů Jarda Konáš. Jako předloha mu pro článek Hudební masakry – Renesance z Plzně posloužil můj sic nejnovější, však bohužel nejhorší videoklip, který jsem kdy vytvořil. Ale v rozporu s jeho článkem musím na pravou míru uvést, že tato píseň je vůbec první, kterou jsem kdy nazpíval, a to již před pěti lety. Kdyby do článku vložil nejnovější singl, jak uvádí, musel by sáhnout na tu šestou v pořadí.

Tento článek tu není z důvodu, abych se Jardovi nějak mstil, ale proto, že mám radost, že o mně někdo někde vůbec poprvé něco napsal, aniž bych o to žádal. Navíc to evidentně napsal zadarmo a z vlastního chtíče (stejně, jak se zmiňuje o mých recenzích na stránkách). Ovšem mám nemalý pocit, že kdyby si sám přečetl článek o samotném vzniku videoklipu, který je trochu „omylem“ vložen do rubriky „Herecké role„, pochopil by, že téměř vše, co se píše v jeho článku, jsem věděl dávno před uveřejněním. Bohužel se vztahy při natáčení poněkud pochroumaly a já nejsem žádná střihačská hvězda, co se tvorby filmařských snímků týče. Pravda, Jarda by na toto dodal, že nejsem vůbec žádná hvězda v žádném z mnoha směrů, kde se snažím nějak prosadit. Ovšem důvod, proč je to v této rubrice, je ten, že se žádná jiná prostě nehodila. A pokud vím, stránky jsou mé, tvořím si je sám a je čistě a jen na mně, jak nakonec budou vypadat a jaký článek v jaké rubrice naleznete.

Nejvíce řečí mají zrovna ti, kteří nikdy nic nedokázali a v budoucnu po sobě ani nezanechají žádný odkaz. Názorným příkladem je právě autor článku, v němž mě popisuje jako absolutně nejhoršího člověka kulturního života, a to jen proto, že jsem si dovolil vydat pár knih a že jsem natolik troufalý, abych napsal pár recenzí. Hraje i zde podstatnou roli závist?

Velmi mě potěšilo, že jsem Jardou kvalifikovaným výhercem disciplíny uspávání hadů, neboť píseň Štěstí je tak příšerně pomalá a nudná, že by bylo lepší umřít, než přetrpět těch dlouhých pět minut! – Další subjektivní názor člověka, který se snaží působit, jako by měl o všem přehled a že jen na jeho názoru záleží? Možná by to chtělo doplnit si informace o autoru hudby a jakou odezvu má tatáž píseň v anglickém jazyce. Lorcan je s českou verzí nadmíru spokojen a proti videoklipu nemá žádné výhrady. A jeho kapela, která samozřejmě zpívá i tuto píseň, úspěch založila právě na této přespříliš nudné písni hodné sebevraždy všech posluchačů. Á propós nějak si neuvědomuji, že Štěstí měla být rockovou vypalovačkou.

A poslední info pro Jardu: Nikdy jsem neřekl, že jsem hvězda. A bohužel neoplývám vysokým obnosem financí jako ty, abych mohl natočit pořádné, kvalitní video. I přesto se ale připravuje nový videoklip s homosexuální tématikou, na který budeš moct již brzy napsat také tak přínosný článek. Ještě štěstí, že mezi námi žijí tací lidé, protože bez nich by to prostě nebyl život.

Ovšem Jardovi upřímně děkuji, neb i negativní reklama je reklama.