Sedmý poznávací výlet

Míšovi rodiče odjeli na dovolenou, ale někdo se musel starat o jejich zahradu a kočku. Takže se rozhodlo, že našeho kocoura necháme na pospas osudu a v rukou naší sousedky, a odjeli jsme 31.07.2022 do Podbořan, kde jsme strávili čtyři noci.

Do Podbořan jsme jeli přes obec Nečtiny, protože do jedné z přidružených vesniček nás pozval Adam. Trvalo však několik hodin, než jsme se k němu dostali, protože jsme museli projet všechny vesničky nějak systematicky, abychom najeli do nejméně kilometrů a ušetřili čas. První takovou vesničkou tedy byly Jedvaniny, poté Březín, Račín a Čestětín. Konečně jsme dorazili do mateřské obce Nečtiny, kde jsme si dali něco malého k pití v hospůdce v samotném centru. Další zastávkou byla Kamenná Hora, Leopoldov, Nové Městečko, Hrad Nečtiny a konečně přišel na řadu Plachtín, kde na nás čekal Adam. Strávili jsme spolu asi hodinu, když nám ukázal svá místa, kam rád chodí. Jakmile jsme probrali rekonstrukci našeho a jeho domu, a obdaroval nás sladkým bílým vínem (Sakra, to bylo tak chutné!!!), vyrazili jsme přes Doubravice do poslední části Nečtin, kterou jsou Lešovice. Neskutečné, že jedna malá vesnice má pod správou dalších 11 vesniček.

Pokračování vedlo přes Kličín a Větrušice do nadřazené obce Čeradice. Hned nato jsme se zastavili v obci Staňkovice, pod níž spadají vesničky Tvršice a Selibice. A konečně došlo také na obec Lišany, která si žije svým vlastním životem bez dalších okolních obcí.

Nyní už jsme dojeli do správního obvodu obce Postoloprty. První zastávka byla vešnička Dolejší Hůrky a následovalo Hradiště, kde jsme si fotili kostel, sochu uprostřed křižovatky a starou kamennou bránu. To se však nelíbilo místním obyvatelům tmavší pleti. Řvali na nás, že nemáme žádné právo si u nich v obci cokoli fotit, protože to nevlastníme. A nazýval nás do buzerantů, kteří by měli okamžitě vypadnout pryč. Nasedli jsme do auta a vyrazili rovně, ač jsme potřebovali doleva. Chtěl jsem, aby nás neviděli, a za zatáčkou jsme se otočili a vyrazili do další vesnice Strkovice samozřejmě přes křižovatku v Hradišti, kde u kostela již stála celá velmi početná rodina. Ve Strkovicích jsem zaparkoval auto na náměstíčku a vyšel jsem si vyfotit zámecký dvůr, když v tom se přiřítilo černé auto, které smykem zastavilo u toho mého. Ihned vyskočilo pár chlápků s hadicemi v ruce a přiskočili k mému autu, kde se nacházel Míša. Řvali na něj, aby okamžitě vylezl z auta a on tak učinil. Okamžitě se rozeběhl pryč, když na něj jeden z cikánů začal stříkat pepřák. Vtom přijelo auto, objelo cikány a zastavilo. Michal se za autem schoval a řidič vylezl ven, otočil se na útočníky a zeptal se, zda mají nějaký problém. Netuším, co všechno se tam odehrálo, neb jsem mezitím u zámeckého dvora hovořil s policisty, a Michal měl vše v mlze. Nakonec sedli do auta a smykem se vrátili zpět do své vesnice. Oba jsme nechápali, co tohle má znamenat. O co jim jako šlo? Přežili jsme bez újmy a nakonec jsme to ani s policisty neřešili. Vesničku Mradice jsme už nafotili bez komplikací. Stejně tak i Skupice, Malnice, Levonice či Březno, kde jsme konečně natankovali. Konečně přišly na řadu samotné Postoloprty, ale bylo vidět, že se stmívá. Měli jsme celkem obavy, že následující vesničky do západu slunce nestíháme, protože nám jich stále zbývalo mnoho. Museli jsme zrychlit tempo. Další tedy byly Seletice, Seménkovice, Rvenice už téměř ve tmě a Vrba již za totální tmy. Zrovna Vrbku jsem chtěl nafotit za světla, neboť v této malé prdelce jsem žil 10 měsíců s bývalým přítelem. I toto město mělo 12 vesniček pod svou správou. Cestou zpět již za měsíčku jsme se ještě stavili v části obce Staňkovice – Průmyslová zóna Triangle.

Následující den 02.08.2022 jsem naplánoval cestu na druhou stranu, když jsme navštívili obec Velikou Ves společně s jejími obecními dětmi Široké Třebčice, Nové Třebčice, Vitčice a Podlesice. Poté jsme navštívili obec Krásný Dvůr s vesničkami Vysoké Třebušice, Zlovědice, kde jsem málem přišel o svůj dron, Chotěbudice, Chrášťany, Brody a Němčany. A poté jsme dojeli do správního obvodu obce Radonice, pod kterou spadá 11 vesniček, jimiž jsou Vintířov, Vlkáň, Kojetín, Miřetice, Radechov, Sedlec, Žďov, Háj, Vojnín, Obrovice a Kadaňský Rohozec. Dále jsme navštívili Mašťov a ním samozřejmě také Konice a Dobřenec. A poslední zastávkou byla obec Podbořanský Rozhozec, pod který spadá vesnička Bukovina.

Ve středu 03.08.2022 jsme dali přednost pěší procházce po městě Podbořany, které jsme ještě nafocené neměli. Sedli jsme si s kamarádkou v jednom baru na osvěžení u ovocného piva. A ve čtvrtek 04.08.2022 jsem vyrazil domů kvůli karaoke show, které jsem musel moderovat. Michal zůstal doma, ale já jsem to do Plzně vzal přes místa, která jsme ještě chtěl nafotit, ale nestíhali jsme je při předchozích výletech. V Krásném Dvoře jsem se zastavil, abych v parku vyfotil nádhernou vyhlídku. Z Podbořanského Rohozce jsem chtěl vidět zříceninu malého hradu, kterou někteří nadšenci rekonstruují. A poté jsem vyrazil přímo do Žihle, když k této obci jsme nafotili všechny okolní vesničky, ale samotnou Žihli z důvodu zapadajícího slunce již ne. Před barem jsem zaparkoval přesně ve 21:01 hodin. Krom barmanů uvnitř naštěstí nikdo nebyl, a proto jsem si mohl ještě koupit kebab.

Během těchto 5 dnů jsme tedy navštívili celkem 10 obcí a jejich 62 podmaněných vecniček (částí obce).

Během tohoto dne jsme najeli celkem 470 kilometrů.

Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám napíšete. Nejlépe na náš instagram CZECHVISITORS.

Těšíme se na Vás.