Třetí poznávací výlet

Od posledního výletu jsme si dali 3 dny volno a poté jsme v sobotu 02.07.2022 vyrazili na další a mnohem delší a náročnější výlet. Původně jsme měli jet do Znojma, proto jsme přemýšleli, kudy se tam vydat. Variant bylo několik, buďto po dálnici přes Prahu, nebo přes Tábor anebo přes České Budějovice.

Jelikož nás jeden chlápek David pozval k sobě do domečku ve Znojmě, chtěli jsme projet všechna města co nejrychleji, abychom na Moravě strávili co nejvíce času a využili tuto možnost pro zkoumání tamního okolí.

Při plánování jsem si vzpomněl na kamarády Jirku s Markem, kteří nám napsali, abychom je navštívili v Sušici. Rozhodli jsme si tedy udělat první zastávku právě tam. Kluci byli tak úžasní, že nás provedli všemi třemi částmi Sušice, jimiž jsou Sušice I, Sušice II a Sušice III. Ovšem poté nás chtěli vzít na diskotéku v parku. Že prý jsme toto nikdy nezažili. Šli jsme a skutečně to bylo něco nevídaného. První komplikace na světě… Museli jsme zůstat přes noc v Sušici v kufru našeho auta na parkovišti.

Cestou do Písku jsme se zastavili také v obcích Dobršín, Katovice a Rabí včetně Bojanovic a Čepice.

Město Písek je skutečně krásné město, a náš průvodce Jirka nám ukázal Vnitřní Město a Pražské Předměstí. Ostatní části, tj. Purkratice, Václavské Předměstí, Budějovické Předměstí a Hradiště jsme poté navštívili sami. Jirkova společnost nám byla tak příjemná, že jsme s ním strávili celý večer. Všichni tři jsme měli hlad, proto jsme zašli do čínské restaurace. Při platbě jsem zůstal v šoku zírat na servírku, která mi sdělila, že Jirka již před půl hodinou zaplatil. Mockrát Ti děkujeme! Poté nás doprovodil k autu, a když zjistil, že jsme již dva celé dny v těchto parných dnech neměli sprchu, pozval nás k sobě domů, abychom se osvěžili vodou. Ještě chvíli jsme si povídali a kolem jedné hodiny v noci jsme šli spinkat do naší automobilové ložnice.

Po probuzení v pondělí 04.07.2022 jsme navštívili vesničky Nový Dvůr, Semice a Smrkovice, které ještě také spadají pod Písek. Ovšem stále jsme potřebovali dojet do Znojma. Jen nám trochu komplikovalo, že náš hostitel komunikoval velmi sporadicky. Navíc jsme se čistě náhodou dozvěděli, že není ve Znojmě, ale někde na nějaké chatě. Za poslední tři dny nebyl schopen zaslat adresu nebo souřadnice jeho chaty a chtěl po nás, abychom přijeli k nějakému mostu, kde nás vyzvedne, když údajně nemá signál, a proto reagoval vždy po několika hodinách. A protože stále nereagoval, cestou na Moravu jsme se zastavili v Týnu nad Vltavou. I toto město je nadřazeno několika vesničkám, jimiž jsou Cihelny, Koloděje, Vesce, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Břehy. My jsme samozřejmě všechny tyto části Týnu nad Vltavou museli také navštívit. David ze Znojma nám však stále nenapsal. Co teď?

Začínali jsme mít obavy, že na chatě u Znojma nebudeme nakonec zvaní. O něco jsme se přiblížili, ač pouze do Českých Budějovic. Sem jsme dorazili za tmy. Konečně jsme obdrželi zprávu, že s námi počítá a těší se na nás. Proto jsme spokojeně usnutli na parkovišti před Tescem s tím, že druhý den ráno hned bez zastávky vyrazíme na Moravu. Počkat, už jsme se dozvěděli, že chata je někde u Vranovské přehrady.

Úterý 05.07.2022 nás přivítalo deštěm. Od Davida jsme stále neměli info, kde přesně se na přehradě setkáme, a tak jsme spali dál. David si konečně ode mě přečetl informaci, že jsme koupili něco k pití na seznámení a že během odpoledne dorazíme. Nám však odpověděl, že jezdit nemusíme, protože mu zrovna volali rodiče, kteří chtějí přijet na noc. Pochopili jsme z toho, že na chatě pro nás není místo. Také nám bylo jasné, že není vhodné, abychom jezdili, když tam bude mít rodiče. Proto jsme celý den věnovali městu České Budějovice, abychom navštívili všechny jeho části, a navečer jsme jeli navštívit mou babičku do Rudolfova.

Od babičky jsme odjížděli za tmy a opět jsme si to namířili na parkoviště v Českých Budějovicích, kde jsme se uložili ke spánku. Vtom napsal David, že když přijedeme, nevyhodí nás. Tomu jsme nerozuměli. Vždyť tam má rodiče na noc. Později napsal, že rodiče nepřijeli, že prý mi dopoledne psal, že možná přijedou. Tak jsem mu přeposlal zprávu o jeho rodičích, aby si přečetl, že žádné možná nepoužil. Na to neměl, co říct, a opět nás prosil, ať přijedeme. Já jsem ale odmítal jet na přehradu dvě a půl hodiny po tmě, když jsme měli dost velké pochyby o tom, že bychom se skutečně setkali. Navíc se už blížila středa a ve čtvrtek Míša musel být v 17 hodin v práci a já ve 21 hodin v Nekonečném Šumu, kde jsem krom karaoke pořádal také oslavu mých 33. narozenin. To rozhodlo o tom, že se nikam nepojede a zůstáváme na parkovišti před Tescem.

Slunce zapadlo a někdy v jednu hodinu v noci, tedy již ve čtvrtek 07.07.2022, jsme konečně přijeli domů. Úžasné bylo, že se Michal chopil řízení téměr na 100 kilometrů, než mi to před dálnicí opět předal zpět.

Navštívili jsme tedy celkem 17 obcí a jejich 22 podmaněných vesniček (částí obce).

Během těchto pěti dní jsme najeli celkem 555 kilometrů.

Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve svém městě nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám napíšete. Nejlépe na náš instagram CZECHVISITORS.

Těšíme se na Vás.