Tento výlet jsme plánovali již týden předem a také jsme hned věděli, kam pojedeme – za výhedkyní do Malenic v okresu Strakonice. Nejdříve jsme však museli zjistit, zda má naše výherkyně čas a můžeme-li spát ve Strakonicích.
V pondělí dne 24.03.2025 jsme oba kontaktovali, a jakmile jsme obdrželi pozitivní reakci, naplánovali jsme i další hostitele v okolí Strakonic či cestou tam a zpět. O víkendu jsme chtěli navštívit 5 lidí. Absolutně nejdůležitější člověk výletu byl Martin ze Strakonic, který nás pozval již dne 31.07.2024. Onehdy jsme se s ním potkali v Penny, kde nás obsluhoval na pokladně a on nás poznal. Při pauze nám od něj přišla zpráva, že nás poznal a chtěl by se s námi potkat někde mimo jeho zaměstnání. Dokonce nám nabídl nocleh, pokud by mu zrovna šikovně vyšly směny. Za těch osm měsíců nám napsal několikrát dotaz, kdy konečně přijedeme na návštěvu do Strakonic, až to konečně vyšlo. Měli jsme velikou radost, když nám odsouhlasil, že u něj můžeme víkend strávit.
Dali jsme si budíka na 6:30 hodin, abychom nafotili pokud možno co nejvíce obcí. První zastávku jsme měli domluvenou s Pavlem na sobotu 29.03.2025. Proto jsme začali fotit až při vjezdu do okresu Písek, a to obce Myslín, Horosedly, Nerestce, Čimelice s vesničkou Krsice, Rakovice a konečně Pavlova obec.
Pavel nás do obce Vlastec pozval dne 26.04.2024 a téměř po roce se nás dočkal. My jsme se s ním toužili potkat především proto, že má podobně laděný IG profil jako my. Auto jsme zaparkovali u kapličky. Nejdříve jsme se seznámili a poté jsme udělali asi deset kroků, pět fotek a jeho ves byla nafocená. To byl hlavní důvod, proč nám navrhnul, že si uděláme pěší výlet do osady Červený Újezdec, kde jsou zajímavější kapličky a jeden očím skrytý zámek. Měl pravdu a my jsme se nestačili divit. Bez něj bychom tuto krásu asi neobjevili. Opět se potvrdilo, že je dobré mít místního průvodce. Cestu tam i zpět jsme si náramě užili, především díky vyprávění nejrůznějších zážitků z cest. Pavel se též nebál vstoupit před kameru a stát se hercem v naší hře Ulov magnetku. Tímto Pavlovi moc děkujeme, že si na nás našel čas a provedl nás.
Po rozloučení jsme pokračovali autem do druhé osady Struhy a odsud rychle za Ilonou do Malenic. Cestou jsme ale potřebovali zkontrolovat magnetky v obcích Měkynec a Krajníčko. Bylo nám divné, že by je za 8 měsíců nikdo neulovil. Přesně jak jsme si mysleli – magnetky byly pryč. Lovec si ji vzal a bezohledně nikoho neinformoval o úlovku. Teď už víme, že tyto obce můžeme z mapy odstranit. Nyní jsme jeli přes spoutu již navštívených obcí za Ilonou s Jardou. Ti na nás už čekali před domem. Tentokrát návštěva u nich proběhla velmi krátce. Prohodili jsme pár slov, předali výhru, vyfotili se a opět jeli dál, protože tento den slavili narozeniny táty a my jsme je nechtěli přáliš zdržovat.
Další zastávka byla město Strakonice. Nejvyšší čas kontaktovat Zbyňka a Martina. Samozřejmě jsme jim psali ráno v 7 hodin, že vyjíždíme, avšak bylo potřeba upřesnit čas dojezdu k nim domů. Od Zbyňka jsme měli zprávu, že nás čeká kolem páté večer, ale od Martina jsme za celý den odpověď na otázku, v kolik nejpozději a kam přesně máme přijet, nedostali. Při hledání konverzace s Martinem jsme zjistili, že nás zablokoval a my tudíž neměli kde spát. Není poprvé, co si z nás takto někdo vystřelil. Ano, je to dost sprosté a nechápeme, proč tohle má někdo potřebu dělat, ale právě z tohoto důvodu máme vždy plán B – ložnici v autě.
Cestou z Malenic do Strakonic jsme ještě nafotili obce Nišovice, Přechovice a Milejovice.
Maminka Zbyňka nás přivítala před domem a pozvala dál. V kuchyni na nás čekal Zbyněk, náš letitý kamarád, s nímž jsme se kdysi dávno seznámili na karaoke v Plzni. Zatímco jsme zdrbali známé a povídali si o novinkách, maminka nám připravila k večeři kebab se salátem a jako dezert nám dala ke kávě ochutnat bábovku. U Zbyňdi jsme strávili asi tři hodiny, které díky skvělé atmosféře utekly jako voda. Samozřejmě jsme oba dva využili k nápadům, kam zaparkovat auto, aby nikomu nevadilo, že v něm spí Dva kocouři na cestách. Pár míst jsme na mapě objevili. Zbyněk s maminkou zaslouží obrovské díky za jejich pohostinnost.
Když jsme se rozloučili, vydali jsme se do víru velkoměsta, abychom nafotili osvětlené památky. Představovali jsme si, že zrovna Strakonice budou zářit a focení nám půjde jedna báseň. S realitou se naše představy nesetkaly. Bohužel jsme celé město pak museli nafotit druhý den znovu, ale na to jsme se museli dorůžova vyspat. Zaparkovali jsme někde v temném rohu a uvelebili se do ložnice v zadní části Riftera. Spaní bylo snad ještě lepší než ve vlastní ložnici. Díky Peugeote, že jste vyrobili tak úžasné a prostorné auto na cestování. Opět jste nám zachránili výlet.
Ráno se nám z postele vůbec nechtělo. Spalo se nám opravdu skvěle! Ale museli jsme. V neděli 30.03.2025 jsme měli naplánovanou pouze jednu návštěvu. Šárka měla čas až odpoledne, proto jsme čas využili k nafocení města Strakonice a pod něj spadající vesničky Modlešovice, Hajská, Střela, Vitr, Starý Dražejov a námi objevený Nový Dražejov. Dále jsme pokračovali do obcí Slaník a Rovná.
Šárka se konečně dostavila od rodičů domů, uspala dítě a mohli jsme se potkat v její obci Řepice, kam nás pozvala již dne 30.10.2024. Jen se k večeru ochladilo a zvedl se vítr. To nám cestování po obci trochu komplikovalo. I přesto jsme však zvládli vymyslet jednu kravinu, kterou jsme ihned zrealizovali. Při procházce obcí jsme se bavili o tom, jak jsme rádi, že nás místní obyvatelé provází obcí a že bohužel existují i tací, kteří nás od návštěvy jejich obce odrazují s důvody, že u nich není nic k vidění. Šárka na to konto ze srandy pronesla: „Tady taky ne.“ V ten moment jsme se rozhodli natočit reel nového charakteru na téma „A jak památky vnímáte vy?“. Vtip je v tom, že Šárka ve videu svou obec prezentuje velice znuděně a nezajímavě jako něco prachobyčejného, co vidí každý den. My jsme naopak reagovali nadšeně, s radostí, překvapeně a s potěšením. Docela dost jsme se u toho nasmáli a věříme, že vás za několik týdnů tímto reelem také pobavíme. Se Šárkou se známe díky tomu, že v nedaleké obci ulovila naši magnetku. Na tuto počest jsme ji nechali umístit magnetku na značku její obce.
Po rozloučení jsme se vydali nafotit ještě dvě obce, abychom měli plánované video s umisťováním magnetek kompletní. Poslední obce, které jsem navštívily, byly Krty-Hradec a Mnichov.
Nafotili jsme tedy celkem 15 obcí a jejich 9 podmaněných vesničky (částí obce).
Během tohoto výletu jsme najeli celkem 330 kilometrů. Celkově od počátku našeho projektu 29.05.2022 jsme najeli již 36.718 km.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Formulář může vyplnit i ten, kdo by nás jen chtěl vidět, pokecat a provést a vzhledem k tomu, že nyní jezdíme v Peugeotu Rifter, kde máme vlastní ložnici, jako podpora na cestách nám postačí i jen sprcha a kousek zahrady. Také budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS.
Těšíme se na Vás.