Velikonoční prázdniny jsou jak dělané pro delší výlet, a protože nějakým výhercům dlužíme předání výhry a zároveň se nás kamarád ptal, kdy konečně přijedem na návštěvu do Vsetína a k tomu náš známý z Plzně jel na měsíc do lázní v Javorníku a prosil nás o návštěvu, aby mu tam samotnému nebylo smutno, plán byl jasný.
Vyjeli jsme v pátek 03.04.2026 po poledni a první zastávka (krom těch na čerpací stanici pro kávu) byla v Praze 4 na Kamýku. Zde jsme se narychlo potkali s Domčou, která se zapojila do námi pořádané ankety a vyhrála tak náš merch a dřevěné puzzle. Projít se s námi sice nemohla, ale zato nám prozradila velmi krásné místo schované v parku, kam bychom bez ní nešli. Díky moc za tip. Už jsme se báli, že v této části Prahy nic nenafotíme.
Cesta pak pokračovala po dálnici na Moravu. Kousek od Zlína jsem se znovu v obci Zástřizly potkali s Ivet. Tentokrát nebylo třeba se s ní procházet, neboť obec jsme již navštívili a uveřejnili v předchozím roce. S Ivet se známe proto, že v loňském ročníku v rámci hlasování v anketě Obec roku 2024 vyhrála ubytování v hotelu Jimramov. O několik týdnů později pak vyhrála dvoje dřevěné puzzle. Tudíž jsme ji v roce 2025 museli navštívit a předat dary. To ale nebylo všechno. Ivet se zapojila též do ankety Obec roku 2025 a v ní vyhrála powerbanku a náš merch.
Od ní jsme již za tmy pokračovali do Vsetína, kde na nás netrpělivě čekal Honza. Trochu jsme se báli, protože jsme ho neznali, ale komunikace s ním nabízela, že to myslí vážně. A bylo to tak, skutečně na nás čekal u silnice, když jsme ve Vsetíně parkovali. Honza nás pozval k sobě domů, kde už měl připraveno něco malého k snědku. To od něj bylo velmi milé, i jeho společnost byla úžasná. Povídali jsme si snad do noci. Po sprše jsme si pak šli lehnout do ložnice pro hosty a po snídani vyjeli na další cestu. Z neznáma se stalo přátelství. Tohle na cestách opravdu milujeme, že můžeme potkávat nejen památky, ale také ty úžasné lidi, které v obcích žijí. Díky našemu projektu jsme si na spoustě míst našli mnoho skvělých přátel.
Město Vsetín jsme si na žádost Honzy nechali na později, až by měl více času a prostoru i on. Proto jsme v sobotu 04.04.2026 cestou do Moravskoslezského kraje v tomto okresu nafotili alespoň obce Jablůnka, Pržno, Růžďka a Bystřička.
Protože už byly tři hodiny odpoledne a do cíle jsme měli stále daleko, rozhodli jsme se již dále nezdržovat a jet rovnou do obce Doubrava, kde jsem se v pět večer setkali se Silvií v centru obce, odkud jsme se vydali na procházku do všech krásných zákoutí. V závěru naší procházky jsme jí předali obě výhry, bezdrátová sluchátka a náš merch. Po rozloučení jsme pak ještě vyjeli nafotit obce Stonava, Albrechtice a Horní Suchá, kterou jsme již fotili za tmy, a proto jsme se vydali do ostravských Michálkovic se ubytovat a ještě předtím na večeři do Hospody u Cingra, kde nám opět výtečně chutnalo. Sice už nevařili, ale naštěstí u nás udělali výjimku a ohřáli nám guláš, abychom neumřeli hlady. Moc děkujeme. A též jsme znovu navštívili nás oblíbený důl Michal.
Hned po probuzení v neděli 05.04.2026 jsme vyjeli do Jeseníku. Zde totiž na nás čekal náš kamarád Marek z Plzně. Sraz jsme si dali u Kauflandu, abychom si odskočili a koupili si něco málo na zub. Když už jsme byli tak daleko, rozhodli jsme se začít v místě našemu bydlišti nejdále. Tím byla obec Bílá Voda, který se skládá z částí Městy Bílý Voda a Ves Bílá Voda a pod kterou spadá vesnička Kamenička. Zde jsme zaparkovali na nejsevernějším parkovišti, odkud se už dalo jít jen pěšky. Všichni tři jsme si zde udělali tříkilometrovou procházku lesem po Sudetské křížové cestě, která končí až u hranic s Polskem malinkou kapličkou. Zbytek obce jsme už zvládali lépe.
Sousední obec Javorník nám dala docela zabrat. Tolik krásných míst a na spoustu z nich se muselo jít pěšky. S Markem jsme objeli vesničky Horní Hoštice, Bílý Potok, Travná a Zálesí, které pod Javorník spadají. Poté nás Marek vzal do Račího údolí k Tančírně a poté po skalách na Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby. Město Javorník jsme nechávali až na závěr naší cesty, protože to by se díky pouličním lampám dalo nafotit i v noci.
Marka jsme doprovodili na autobus, aby se dostal zpět do lázní v Jeseníku, protože my jsme měli zajištěné nocování v Hostinci Na Návsi obce Uhelná. Sem jsme dorazili v devět večer a doufali, že ještě budou vařit, protože všechny javornické večerky již byly zavřené. Do telefonu nám však majitel sdělil, že už mají restauraci a kuchyň zavřenou. Do Jeseníku se nám jet nechtělo. Raději bychom dali přednost spánku o hodinu déle než cestě tam a zase zpět. Navíc jsme už Marka posadili na autobus. Tak jsme se rozhodli být přes noc o hladu. V batohu jsme měli jeden tuňákový salát.
V hostinci nás uvítala slečna, která si nás zapsala, a po chvíli dorazili i její rodiče. Na dotaz, zda něco nepotřebujeme, Tom se smutkem prohlásil, že ho moc mrzí, že už mají zavřenou kuchyň, protože jsme celý dne nejedli. Pan majitel nám však odpověděl, že když si vybereme něco jednoduchého a rychlého, mohl by nám ještě něco málo k večeři připravit. Nechtěli jsme je moc zatěžovat, a proto jsme si vybrali samžený sýr s hranolkami, které jen hodí do fritézy. Ještě než nás odvedli na pokoj, si s námi dali velikonoční extra silnou pálenku na přivítanou. Sakra ta byla tak silná!
Ani jsme si nestihli pořádně vybalit a už jsme měli večeři i s točeným pivem na stole. Snědli jsme si ji na verandě s příjemným osvětlením, odkud byl pěkný výhled na jejich stodolu a obrovskou rozkvetlou magnólii. Takový krásný večer jsme si ani nepředstavovali. Na cestách jsme si vybrali to nejlevnější ubytování a musíme říct, že to byla opravdu skvělé rozhodnutí.
Snídani jsme na velikonoční pondělí 06.04.2026 nedali, protože jsme potřebovali co nejdříve vyjet na cesty a fotit další obce. Včetně této samozřejmě. Když jsme se za nimi přišli rozloučit do hospůdky v přízemí, všimli jsme si pomlázky na baru. Ihned jsme s ní omladili obě dámy!
Odnesli jsme si věci do auta a poté jsme obešli celou vesnici. Odtud jsme pak jeli nafotit též její vesničky Horní Fořt, Červený Důl, Nové Vilémovice a Hraničky. Internet ještě jako část této obce uvádí Dolní Fořt. My jsem však na cestách zjistili, že se jedná o místní část, která se nachází za značkou obce Uhelná. Mezi vesničkami jsme museli opět přejet přes Javorník, kde jsme si ve večerce koupili něco ke snídani.
Protože jsme před sebou měli opravdu dlouhou cestu domů, nechtěli jsme se zde moc zdržovat. Na druhou stranu je právě toto pro nás to absolutně nejvzdálenější místo, že jsme museli využít naší přítomnosti zde a nafotili jsme též obec Bernartice s vesničkami Horní Heřmanice a Buková, a nakonec i Vlčice s vesničkami Dolní Les, Bergov a Vojtovice.
Jelikož už byla jedna hodina odpoledne, rozhodli jsme se už dál jet na dálnici a domů. Cesta však byla docela příjemná, proto jsme se rozhodli u Pardubic sjet z dálnice a ještě rychle nafotit nějaké další obce. Zvládli jsme nafotit obce Čerepka, Plch, Staré Ždánice, Podůlšany a Libišany, na jejichž území jsme objevili osadu Mrcolanda. Je zvláštní, že se zde nachází právě tato značka, neboť dle mapy jsme se nacházeli na území pojmenovaném Liščí. Poslední fotku jsme pořídili v půl osmé, proto jsme už opravdu museli jet bez pauzy až domů.
Nafotili jsme tedy celkem 18 obcí a 15 podmaněných vesniček (či částí obcí).
Během tohoto výletu jsme najeli celkem 1.288 kilometrů. Celkově od počátku našeho projektu 29.05.2022 jsme najeli již 46.623 km.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Formulář může vyplnit i ten, kdo by nás jen chtěl vidět, pokecat a provést a vzhledem k tomu, že nyní jezdíme v Peugeotu Rifter, kde máme vlastní ložnici, jako podpora na cestách nám postačí i jen sprcha a kousek zahrady. Také budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS.
Těšíme se na Vás.