O2

Dlouho se nestalo, abych natáčel více jak jeden den, a tentokrát jsem dostal nabídku sehrát komparzní roli v reklamě na O2 hned dva dny za sebou. Natáčení probíhalo o víkendu 18. až 19. února 2017.

První den všichni měli nástup v Praze na hlavním vlakovém nádraží za deset šest ráno, aby poté vyrazili do Berouna. Já (jelikož jsem jel z Plzně) jsem měl nástup posunut na čas 6:40. Ovšem na místě jsem byl již v šest hodin ráno, neb jiný spoj nebyl k dispozici. Přihlásil jsem se u Kryštofa a přesunuli jsme se do vedlejšího města Králův Dvůr.

Komparzistů bylo něco kolem třiceti možná čtyřiceti a osm z nás bylo vybráno na roli stěhováka. Po snídani mě tedy navlékli do monterek s mikinou a bundou navrch a chvíli nato nás odvezli na místo natáčení. Všichni jsme se ocitli v jedné ulici plné novostaveb, kam namířilo několik dodávek a jiných automobilů.

Když jsme dorazili na místo natáčení a všichni jsme se postavili do kupy, přistoupil režisér a vyslovil: „Ty jsi ze všech nejhezčí, takže pojď sem. A beru ještě tebe jako druhého. Ostatní rozmístěte po place!“ 

Nemohl jsem uvěřit těm příjemným slovům a zatím jsem netušil, co budu vyvádět. S Danem (ten druhý hezký stěhovák) jsme přešli vedle první dodávky od kamery a vyfasovali svou roli. Dan měl za úkol stěhovat do automobilu vysokou túji a já od osobního automobilu psí boudu a pak se vrátit k ženě u automobilu, pomoci jí zabalit ručníky do krabice a odnést je k dodávce. S ženou jsem se dal ihned do řeči, protože jsme se znali z dřívějšího komparzu na americký obchod Macy’s. Několikrát se u ní vyskytla kostymérka a jindy maskérka a neustále jí něco poupravovali a režisér jí neustále říkal, jak a kam se má dívat. Každou chvíli jsem si ji dobíral, aby se lépe tvářila a že jí třeba poté vyplatí vyšší odměnu za hereckou roli, až z ní najednou vylezlo, že je hlavní herečkou v této reklamě. Nestačil jsem zírat. Prý ji získala díky castingu. Z toho jsem pochopil, že v reklamě budu velmi dobře vidět. Už se na reklamu těšit.

Po hodinové pauze a štelování kamer jsme se opět s Danem vrátili na své místo. Tentokrát mě to moc nebavilo, protože počasí nebylo zrovna přívětivé, pomalu mi odumíraly končetiny a já si od jednoho herce měl převzít naplněnou krabici, hodit ji mezi ostatní do nitra dodávky, seskočit dolů a jít pro něco jiného. Nejhorší bylo, že pravidelně stopli natáčení v okamžiku mého seskoku dolu. Každým dopadem mě zmrzlé nohy bolely více a více.

Už byli všichni komparzisti pryč z placu a seděli u topení komparzního stanu, jen já s Danem jsme museli zůstat na place, protože jsme patřili k hercům, které v reklamě zazáří. Asi po hodině nás pustili mezi ostatní, kde jsme si vyslechli, že polovina z nás jede domů a ta druhá zůstává až do úplného závěru. Jelikož jsem dorazil po vlastní ose a ještě ke všemu z Plzně, byl jsem mezi adepty, které Kryštof pustil domů. A také jsem byl mezi těmi deseti, kteří se dobrovolně přihlásili také na nedělní natáčení.

Do postele jsem si lehl před šestou hodinou večer, když ostatní teprve končili s natáčením. Ještěže jsem si napsal o SMS, kdy je nástup, abych si nastavil budík, neboť jsem ihned padl za vlast. Nastup byl pro mě ve stejnou dobu jako v sobotu, ale s tím rozdílem, že všichni jeli autem, zatímco já vlakem, a všichni jeli přímo do Králova Dvora a já strávil hodinu a půl čekáním na vlakovém nádraží, než se mi povedlo někoho sehnat, aby mě odvezl tam, kde jsem již dávno měl být.

Měl bych by zhodnotit celý den, přišlo mi zcela zbytečné, abych tam vůbec byl přítomen. Celou dobu jsme natáčeli cestující v automobilech, kdy nás kamery zabíraly zdáli anebo dronem z výšky. Alespoň jsem se mohl vyspat. Po obědě jsem pokračoval ve spánku v automobilu, který nás vozil při natáčení v Praze na jedné nepoužívané části dálnice. Uvidíme, jak nakonec bude celá reklama vypadat.