Ordinace v růžové zahradě 2

Ráno jsem měl milé probuzení. Strýček otevřel dveře a upozornil mě, abych vstával. Ještě chvilku jsem polehával a nakonec jsem vylezl a začal se po tmě převlékat. Zanedlouho strýček dorazil znova s tím, že ještě spím, ale přesvědčil se o opaku.

„Proč se převlíkáš po tmě?“ zeptal se mě a rozsvítil lustr. V tu ránu, jako by mě zabil. Ale dostal jsem se z toho. Pak jsem se nasnídal a vyrazil na autobus a odjel do Hostivařských ateliérů, kde se natáčí seriál Ordinace v Růžové zahradě 2.

Přesně v 7:40 dne 30.3.2011 jsem byl na místě. Sranda byla, že jsem nevěděl kudy kam. Byl jsem odveden do kostymérny, kam dorazila kostymérka a postarala se o jednu paní. Mě podala ponožky a řekla, abych chvilku počkal. Čekal jsem pár minut a náhle jsem zaslechl, že potřebují všechny komparzisty. Ale já stále nebyl převlečen. Čekal jsem dále. Pár minut na to dovnitř vkročila další žena… nechal jsem ji převléknout a šel jsem se pídit po tom, co se děje. Zaklepal jsem na jedny dveře a říkám: „Mohl by mě někdo převléknout?“
„Se převlečte sám,“ odpověděla jedna z nich.
 „Ale já jsem tu poprvé,“ reagoval jsem hned.
„Aha, a co děláte?“ zeptala se mě druhá. Když jsem řekl, že jsem lapiduch, podávala mi bílé ponožky.
„Ty už jsem dostal,“ vyslovil jsem a poukázal na své nohy.
V tom se zpoza rohu vynořila další kostymérka a hned zděšeně začala: „Jéééžíš! Já na vás úplně zapomněla!“

Když jsem se převlékl, šel jsem si sednout do místnosti pro komparz, neboť natáčet jsem už nemohl. Musel jsem počkat na další obraz. Šlo to celkem rychle. Zatím jsme se bavili a povídali o všem možném. Ve dveřích se pak ocitl asistent režie a vzal si pár lidí s sebou na plac včetně mě.

V ateliéru jsem procházel chodbou nemocnice a jako první jsem potkal Báru Štěpánovou. Nakonec jsme dorazili k hlavní chodbě s ambulancí a sesternou, kde se odehrávala pasáž rozmluvy s Filipem Tomsou a jedním pánem, kterého neznám.

Já hrál lapiducha a vezl jsem z výtahu jednu paní na vozíku kolem sesterny někam dozadu. Na konci obrazu jsem byl poslán do odpočívárny a přespříští obraz byl zas pro mne.

Bohužel jsem se ale mezi chodby a kamery nijak nevešel, odešel jsem tedy zase zpět do komparzní místnosti.

Měl to být obraz s herci Radimem Fialou a Michalem Novotným.

Pak už zbývalo jen čekat a čekat a náhle: „Konec a oběd!“

Ještě jsme si s Editou udělali pár fotek, pak se šli převléknout a honem domů. Než jsem odešel, potkal jsem ještě Míšu Kuklovou, Petra Rychlého a Petra Štěpánka. Už teď se těším na 272. díl.