Audio

To jsem si jednou udělal výlet do Prahy za doktorkou práva, kterou jsem požádal k vedení mé rigorózní práce na téma Licenční smlouva. Tuto práci na rozdíl od diplomové mi rozšířila o creative commons a já začal zjišťovat nějaké informace. Během hledání podkladů pro mou práci jsem objevil stránku s databází hudby – hotové melodie, písně, harmonie, které autoři nabízeli s jistými výhradami. Mezi nimi jsem narazil na píseň s názvem Revolution Now od Joshe Woodwarda, který nabízel využít tuto píseň k volnému šíření a úpravám s podmínkou uvedení autora hudby. Ta píseň mě natolik oslovila, že jsem neváhal a oslovil jsem agenturu, která Joshovy písně spravuje.

Dne 26. srpna 2014 mi přišel e-mail od Valentina Naita, že ho těší můj zájem a začali jsme spolu komunikovat. Nakonec jsme si během dvou měsíců vyměnili 13 mailů, v nichž Valentin odpovídal na všechny mé všetečné otázky a pomáhal mi pochopit celou problematiku. A pak to přišlo: dne 28. října 2014 jsem si koupil licenci na výše zmíněnou píseň. Dostal jsem tak možnost stáhnout si instrumentální verzi ve třech možných formátech a už se začalo pracovat na mé čtvrté písni, ač s tříletou pauzou.

Protože jsem během komunikace s Valentinem věděl, že píseň nakonec bude má, oslovil jsem svou kamarádku Vladimíru Janovcovou pro napsání českého textu. Samozřejmě hudbu a anglickou verzi jsem jí poslal už v polovině září. Vlaďka mě mile překvapila, když mi několik dnů nato oznámila, že má text téměř hotový. Nakonec jsem od ní text dostal 8. října 2014 – tedy o dvacet dnů dříve, než jsem na píseň zakoupil práva. Více informací o vzniku textu a jeho konečné znění čtěte ZDE!

Psal se poslední listopadový čtvrtek, kdy jsem si vyzkoušel tuto píseň poprvé zazpívat naživo na jedné z mých karaoke show. Ani ve snu mě nenapadlo, že mi píseň i s textem tak perfektně padnou, že to zazpívám hned napoprvé a už vůbec jsem nevěřil, že za tuto píseň sklidím tak obrovský potlesk. Řvala celá hospoda a to doslova! Měl jsem neskutečnou radost. A největší pak z ohlasů. Jeden známý mi řekl: „Čekal jsem, že zase přijdeš s nějakou slaďárnou jako u těch předchozích, ale tys mě skutečně překvapil! Neřekl bych, že někdy nazpíváš takovou rockovou pecku!„

S dobrým pocitem jsem pak píseň nahrával ve Studiu u Jacka v Ostopovicích u Brna dne 19. února 2015. Než jsme se na ni vrhli, požádal mě můj producent, abych se pokusil o rockový zpěv, když jde o rockovou píseň. Z počátku jsem se mu vysmál, protože mým pěveckým nedostatkem je, že neumím řvát. Téměř všechny písně zpívám s medovým hlasem. Ale to nám nezabránilo, abychom se do nahrávání směle nepustili.

Samozřejmě sloky byly přesně takové, jak jsem očekával. První refrén taktéž a druhý byl naprosto shodný, když opominu jiná slova a pozměněnou melodii. Nastala instrumentální pauza, po níž jsem se zhluboka nadechl, opřel se do bránice a začal zpívat se silným tlakem v hlavě a rezonancí v dutině ústní. Hlas se mi náhle změnil – přitvrdil. Nestačil jsem se divit a Jacek také ne. Ihned vypnul hudbu a zavolal mě z natáčecí klece k sobě. Netušil jsem, co se děje a měl jsem strach, že mi můj první pokus zpěvu zkritizuje na plné čáře. Vylezl jsme ven a zíral na Jacka, jak stojí přede mnou s vytyčenou pravou rukou před sebou. Nechápavě jsem ji stihl a Jacek dodal: „Gratuluji!„

„Za co?“ zeptal jsem se.

„Právě jsi mě hodně překvapil! Netušil jsem, že se v takovém medovém romantikovi skrývá tak silný rocker!„

„Cože? Jako fakt?“ nechtělo se mi uvěřit té chvále.

„Ano! A teď se tam vrať a koukej takto přezpívat i druhý refrén!„

A jak rozkázal, tak se stalo. Musím říct, že mě osobně se výsledek skutečně moc líbí. Ale líbí se i vám? Budu rád za negativní i pozitivní odezvy na tuto píseň a samozřejmě si ji můžete stáhnout ZDE.