Štěstí – 1. natáčecí den

Historický okamžik ve vývoji mé umělecké píle nastal! Po natočení videoklipu na píseň Vesmír je něco víc a Láska není poker se konečně dostáváme v pořadí již k třetímu videoklipu, tentokrát na mou oficiální píseň Štěstí!

Zatímco u předchozích dvou videoklipů jsem měl zpoždění něco málo přes dva roky, u této písně je to bez dvou měsíců přesně 4 roky od jejího vzniku. Štěstí se nahrála 26. března roku 2012 a první klapka padla 17. ledna 2016.

Videoklip mohl být již dávno natočený, ale štěstí nám pro Štěstí bohužel moc nepřálo. Scénář jsem napsal někdy před rokem a vše bylo domluveno. Jen se sejít a natočit. Ale najednou mi producent oznámil, že mu ukradli zrcadlovku a nemá tudíž čím točit. V ten okamžik se vše odsunulo na neurčito.

Pak mi ale štěstí začalo přát a znenadání se dne 14. října 2015 na mé FanPage objevil vzkaz od Rudolfa Klusala, že mi rád pomůže s natočením nového klipu. Ihned probíhala bouřlivá debata a zaslal jsem mu scénář. Řekl, že to nebude nic obtížného, proto se do toho můžeme vrhnout. Teď už jen zajistit prostory a herce. Nebo spíše jednu hlavní herečku a jednoho či dva komparzisty.

O výběru herečky jsem nemusel ani snít. Měl jsem ji vybranou už dávno. Jen jí to oznámit a doufat, že bude souhlasit. Vůbec mě nepřekvapilo, že Anet byla štěstím bez sebe. Možná ji někteří z vás znají z jednoho soutěžního klipu, který jsme spolu a jejím bratrem natáčeli do reality show Trosečníci na D1.

Protože každý člen z našeho štábu má svou práci, museli jsme najít den, kdy jsme se mohli sejít všichni. Nakonec se našla neděle 17. ledna, kdy měl čas jak kameraman, tak dramaturgyně a režisérka, tak samozřejmě i já s herečkou. Teď záleželo na tom, zda by měl čas i majitel domu pro interiérové záběry. Podle něj se pak rozhodlo, zda se bude točit venku nebo uvnitř. Bohužel David nemohl, takže jsem všechny obeznámil s tím, že se aspoň natočí všechny exteriérové scény. K tomu jsem ale potřeboval sehnat jedno dítě a jedno dvojče dosti podobné mně. I v tomto jsem byl zdárný a tak jsme se téměř všichni sešli po desáté hodině na hřbitově.

Počasí nám přálo, neboť přes noc pořádně nasněžilo a pro natáčení nám svítilo slunce na modrém nebi. Plán pro dnešní den byl jasný: První scéna na hřbitově, druhá ve foto-kabince, krátký oběd, třetí obraz patřil zamilovanému pošťuchování na sněhu v parku a poslední obraz jsme věnovali kolejím.

Hřbitov

Kameraman Rudolf, režisérka a dramaturgyně Mirjam, hlavní představitel Tom Lery, vedlejší herec tříletý Filip a nakonec i kompars jeho maminka Petra jsme hledali ten správný hrob a tu správnou nenarušenou uličku. Lokalizaci jsem vybral skutečně skvělou a zanedlouho jsme měli i to správné místo natáčení.

Jako první jsme natáčeli samotný závěr videoklipu – příchod zpěváka k hrobu, poté odkládá kytici růží na její hrob, zvedne se a usměje se na dítě, které k němu běží, a pak spolu ruku v ruce odcházejí.

Poslední část byla největším oříšekem, protože Filípkovi se bez maminky nikam nechtělo, a když už se konečně rozběhl, obíhal mě velkým obloukem. Musel jsem ho doslova nahánět. Snad jen doufám, že ve videoklipu to tak špatně vypadat nebude.

Foto-kabinka

Kameraman Rudolf odvezl Petru s Filípkem domů a dorazila k nám hlavní herečka Aneta. Společně s Mirjam jsme vyrazili od nedalekého obchodního domu a čekání jsme si krátili blbnutím ve foto-kabince, které Mirjam čistě náhodou zaznamenávala na kazetu kamery. Když pak kameraman dorazil, pouze zhlédl obraz, s nímž byl vcelku spokojen, ale pro jistotu jsme natočili ještě něco navíc.

Ihned poté jsme si dali něco k snědku. Bohužel se to protáhlo o něco víc, než jsem čekal, a proto jsme pak nestíhali světlo na poslední obraz, ale musím říct, že i posezení u oběda bylo naprosto skvělé. Ta atmosféra – ta nálada!

Pošťuchování na sněhu

Konečně jsme dorazili na druhý konec Plzně do prostorného parku. Za cesty nám začalo sněžit, z čehož jsme měli radost, protože by to mohlo na kameře moc dobře vypadat. Nejdřív jsem se ale musel převléknout, což nebylo nic jednoduchého při mrazech v malém prostoru na zadních sedadlech auta.

Tento obraz zahrnoval i zpěv zpěváka, proto se vše muselo nastavit tak, aby nikdo ničemu a nic nepřekáželo. U této scény bylo nejvíce zkoušek a opakování. Když pak došlo na ostrou klapku, začal jsem sněhu litovat. Musel jsem odložit bundu a šálu! Naštěstí ale vše dopadlo tak, jak jsme všichni chtěli.

Koleje

Tato scéna hodně závisela na přítomnosti mého dubléra Carlose. Kdyby totiž nepřišel, museli bychom vše točit dvakrát déle a ve střižně pak vše složitě klíčovat. Jeho přítomnost mě velmi potěšila, proto jsme mohli jít rovnou na natáčení. Jen jsem svého dubléra musel seznámit se scénou.

Zpěvák si v bytě prohlíží fotky a najde jednu, která ho do sebe zcela pohltí, až se zpěvák objeví ve stejném oblečení (pyžamu) v době, kdy fotografie vznikala. Je zima, absolutně nechápe, co dělá v pyžamu na kolejích uprostřed zimy. Zvedne hlavu a vidí sám sebe jak se s přítelkyní drží za ruce a pomalu jdou po kolejích. Dublér tedy musel zahrát zpěváka, který drží za ruku jeho milou, a také zpěváka z přítomnosti, který v pyžamu propadl do středu kolejí pod sněhem. Nechtělo se mu svlékat, ale když jsem mu slíbil, že nahý bude maximálně pět minut, kývl a šel se převlékat.

Poté jsme se všichni rozloučili a zmizeli v teple domova s nohama v topení.

Pro více fotografií přejdi ZDE.