Tento výlet jsme zrovna neplánovali. Věděli jsme jen, že v sobotu 03.05.2025 musíme být u rodičů v Podbořanech, kde jsme slavili svátky téměř všech členů rodiny. Na cestu jsme se vydali již v pátek 02.05.2025. Vzali jsme to přes Prahu a skončili u našeho letitého kamaráda Zdeňka ve Zdibech. Dříve jsme se se Zdeňkem navštěvovali častěji, ovšem od doby, co máme tento projekt, jsme se viděli jen jednou. Nebylo tedy divu, že jsme si měli opravdu mnoho co říct u skromné večeře s vínkem.
Původně jsme chtěli nafotit Zdeňkovu obec a poté jet do Prahy zdokumentovat Hodkovičky, kam nás pozval Milan. Tolikrát jsme se s ním snažili domluvit a nikdy neměl čas, ale tentokrát si na nás čas udělal. Měl na nás čas jak v pátek večer tak v sobotu dopoledne. Ovšem na cestě do Prahy nám napsal, že to nakonec nedává a domluvili jsme se na sobotní dopoledne.
Když jsem si u Zdeňka v sobotu dne 03.05.2025 dávali slanou i sladkou snídani, napsali jsme Milanovi zprávu na messenger a o několik minut později znovu. Celé dopoledne byl online – u jeho jména bylo zelené kolečko, přesto ale zprávy nečetl. Napadlo nás, že mu nemusí chodit notifikace (i když pokud byl online, musel si zpráv všimnout), a proto jsme mu text zkopírovali do SMS a zaslali na mobil. Po snídani jsme mu zaslali další SMS. U těch je jistota, že upozornění dorazí. Přesto jsme neobdrželi žádou reakci. Ještě chvíli jsme si povídali se Zdeňkem a u toho zkoumali mapu a hledali, kam nakonec pojedeme, když jediné domluvené místo pravděpodobně neklapne. U toho jsme si všimli, že jsme hned vedle Prahy Kobylisy, kam nás pozvala Zuzka. Zkusili jsme jí napsat a odpověď dorazila téměř okamžitě, že je doma a můžeme klidně hned dorazit. Nechali jsme tedy Milana Milanem, rozloučili jsme se se Zdeňkem, skočili do auta a jeli za Zuzkou.
Cestou k ní jsme přejížděli pouze přes Prahu – Dolní Chabry, které jsme tedy rovnou nafotili. Poté jsem pokračovali s focením Prahy – Kobylisy, až jsme nakonec dojeli k Zuzce. Ta mezitím zvládla upéct velice chutný štrůdl. Naposledy jsme se viděli na společném letním intenzivním kurzu anglického jazyka před dvěma lety. O téma tedy nebyla nouze. Škoda, že jsme museli spěchat do Podbořan. Museli jsme Zuzku tudíž po hodině opustit. Ale určitě moc rádi přijedeme znovu. Dokonce nám nabídla, že u ní můžeme na našich cestách kdykoli přenocovat, což je úžasné.
Na cestě po dálnici do Podbořan jsme ve 13:45 hodin napsali další zprávu Milanovi o tom, že nepovažujeme za normální a zcela v pořádku ignorovat někoho, s kým se domluví na setkání, a že jeho ignoraci považujeme za úmyslnou, a proto se už nikdy neozveme. Najednou reakce přišla okamžitě. V jeho zprávách stálo: „Promiň, já úplně zapomněl. Ty na mě nemáš tel.? Měl jsem návštěvu, mám vypnutá oznámení a na messenger téměř vůbec nechodím. Nechápu, proč jsi nepoužil potrubní poštu.“
Naše reakce byla, že nechápeme, co má znamenat potrubní pošta a též nechápeme, proč odkazuje na telefonní číslo, když jsme mu poslali i SMS zprávy. Ty jsme vyscreenovali a zaslali mu je na messenger. Na toto o další den později odpověděl, že SMS nečetl a doteď o nich nevěděl a že tím měl na mysli WhatsApp. Vyjádřili jsme se tedy, že příště se pokusíme na to pamatovat a napíšeme mu tedy zprávu na WhatsApp a budeme doufat, že nebude reagovat za dva dny se slovy, že byl bez internetu a měl jsem poslat SMS, které přijdou vždy. Ovšem na tuto naši poznámku odpověděl: „Jebu na vás, buzny. Klidně se poserte. Já tu nebudu čekat na zprávu 10 let, jestli vůbec někdy dorazíte.“ A zablokoval nás. To jsme nepochopili, když jsme se nesetkali jen z důvodů na jeho straně, které si navíc určitě vymyslel. Každopádně tímto Hodkovičky mažeme z mapy budoucích návštěv. Může nás tam nyní pozvat někdo jiný.
Konečně jsme dorazili na zahradu, kde už gril jel na plné obrátky. Tom ještě zajel pro babičku, aby nemusela jít pěšky. Chvíle s rodinou jsou vždycky naprosto dokonalé.
V neděli 04.05.2025 Tom už brzy ráno vymyslel výlet do okresu Most. Napsal totiž Vlastíkovi, zda náhodou není doma a nemá čas, že bychom ho navštívili, a odpověď byla k potěšení pozitivní. Cíl byl jasný, a proto Tom hledal další menší obec k nafocení hned vedle města Most, zatímco si Míša užíval vydatného spánku. Do mapy Tom přidal ještě Patokryje a Obrnice, pod které spadají osady Chanov a České Zlatníky.
Najednou jsme na našem instagramu obdrželi komentář „Chci mapu“ od Dity. Odkaz na stažení naší aplikace, v níž se nachází mapa aktuálně umístěných magnetek, jsme odeslali, a vzápětí dorazila informace, že už aplikaci Dita stahuje. Zeptali jsme se jí, zda je nějaká poblíž a Dita si posteskla: „Bohužel ne. Bydlím v Litvínově a stáje mám v Patokryjích.“ To je nám teda náhoda! Zrovna tuto vesničku máme v plánu tento den nafotit. A tak se stalo, že jsme se rovnou s Ditou domluvili na osobním setkání v Patokryjích někdy v pozdních odpoledních hodinách.
Jakmile se i Míša probudil, osprchoval se a nasnídal, vyrazili jsme k Jezeru Most. Právě zde jsme se potkali s Vlastou, který nás pozval na kávu a pomohl nám u jezera natočit reel. Poté jsme se přesunuli ke kostelu ve Starém Mostě s výjimečnou historií (jediný kostel, který kdy byl celý přestěhován), o němž jsme taktéž natočili další reel. Další stanice byla nově vybudovaný park s odpočinkovou zónou v centru města a poslední zastávka byl Hipodrom, kde Vlastík moderuje dostihy. Celý den s Vlastou byl naprosto úžasný. Bez něj bychom rozhodně nenavštívili tak úžasná místa. Na některá z nich jsme dokonce měli VIP přístup, protože šlo o místa, kam se běžní občané nedostanou. Opravdu se máte na co těšit. Zde náš společný čas vypršel a už jsme si šli každý vlastní cestou. My jsme se samozřejmě vydali nafotit další části této obce, a to Velebudice, Čepirohy, Komořany a Souš. Z hradu jsme se vydali do centra města na rozhlednu, kde jsme umístili magnetku Hezky pěšky. Zároveň jsme zkusili napsat Františkovi, který nás taktéž pozval do Mostu, zda náhodou nemá čas. A měl!
Jakmile jsme s rozhlednou byli hotoví, upalovali jsme za Fandou do jeho hezké moderní hospůdky Fajn Club. Zde nám také představil svého partnera Jirku. Dali jsme si Kofolu a u toho se seznámili. Zjistili jsme, že máme společné kořeny v Plzni a že si nedaleko pořídili chatu, kam moc rádi také přijedeme, protože tamní obec nafocenou ještě nemáme. Bohužel jsme na sebe mnoho času neměli. Kluci byli zaneprázdnění, jak do clubu chodilo více a více lidí, a nám Dita volala, že už zavírá stáje a kdy tedy máme v plánu se dostavit do Patokryjí. Museli jsme se tedy rozloučit a vyjet za Ditou.
Dita nás vzala ke svým koním ve výběhu a do stájí U Stříbrné Podkovy, kterou vlastní společně s Luckou. Koníci se do nás zamilovali (nebo spíš Tom do nich a nemohl se od nich odtrhnout). Problém ale byl, že už se začínalo pomalu stmívat a bylo třeba pokračovat dál. Ditě jsme jako odměnu za prohlídku obce a stájí věnovali naši magnetku, aby ji nemusela lovit na značkách. Její radost byla neskonale upřímně úžasná a nám to udělalo velikou radost. Díky ní nyní budeme mít mnohem zajímavětší příspěvek o obci Patokryje.
Protože nám ale stále chyběly ještě dvě osady města Most, vzali jsme to přes Obrnice a pod ně spadající vesničky České Zlatníky a Chanov. Míša se zrovna Chanovu chtěl vyhnout. Jeho přání bylo vyslyšeno. Na cestách jsme totiž zjistli, že pověstný Chanov se ve skutečnosti nenachází v této vesnici, nýbrž hned vedle již za značkou Most. Konečně jsme dofotili i osady Rudolice a Vtelno a mohli jsme se vrátit zpět do Podbořan, kam jsme dojeli až v devět večer.
Za celý den jsme neměli vůbec žádné jídlo. Snědli jsme jen dva banány a jedno jablko, protože jsme absolutně nestíhali zastavit se v žádném obchodě. Proto jsme se na večeři u rodičů neskutečně moc těšili. Zatímco Míša zde zůstával, Tom musel pokračovat domů do Plzně, protože druhý den ráno byl zadavatelem u maturitních zkoušek. Do postele se dostal až o půlnoci, ale důležité je, že domů dojel ve zdraví, ač cestou potkal spoustu zvěře.
Nafotili jsme tedy celkem 4 obce a jejich 11 podmaněných vesničky (částí obce).
Během tohoto výletu jsme najeli celkem 454 kilometrů. Celkově od počátku našeho projektu 29.05.2022 jsme najeli již 38.040 km.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Formulář může vyplnit i ten, kdo by nás jen chtěl vidět, pokecat a provést a vzhledem k tomu, že nyní jezdíme v Peugeotu Rifter, kde máme vlastní ložnici, jako podpora na cestách nám postačí i jen sprcha a kousek zahrady. Také budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS.
Těšíme se na Vás.