V sobotu 23.05.2026 Tom opět vyučoval na škole v Praze, ovšem tentokrát již bez maturitního ročníku, díky čemuž bylo vyučování zkráceno o dvě vyučovací hodiny. Míša tedy jel s Tomem do Prahy autem již v šest hodin ráno a před školou se rozloučili. Míša se pak šel projít po Praze a koupit si něco hezkého na sebe, zatímco Tom šel učit.
V poledne jsme se opět potkali a vyjeli jsme na cesty. Naším cílem bylo zkontrolovat naše magnetky, jejichž umístění stále vedeme v naší mapě, kterou naleznete v naší aplikaci (ke stažení zde). Byla to tři místa v obci Vyskeř. A nedaleko odsud se též nacházely tři místa, kde by ještě mohly být umístěné truhly s tisícovkou ve dvackách, které tam umístil Erik. Videa měla dosah jen pár stovek, několik málo lajků a žádný komentář, ani o učiněném nálezu. Trochu jsme doufali, že krabičky nalezneme a budeme moci Erikovi veřejně v příspěvku a ve videu poděkovat za finanční podporu našeho projektu.
První stanice tudíž byla Zřícenina zámku Zvířetice. Zrovna zde probíhala svatba a škola si mezi pozůstatky stěn hrála na hledání pokladu na základě indicií. Hrad jsme prošli naprosto celý, než jsme objevili díru ukázanou ve videu. Ale krabičce se zde již nenacházela. Dokonce byla celá zakrytá pavučinami, což naznačovalo, že poklad byl nalezen již před několika dlouhými dny.
Protože osada Zvířetice jsou jednou z 12 vesnic, které spadají pod obec Bakov nad Jizerou, a také proto, že jsme zde příspěvek na benzín nenašli, jsme se rozhodli tuto obec nechat na jindy. Měli jsme totiž před sebou ještě mnoho zastávek a velice málo času. Kdybychom zde poklad objevili, jistě bychom natočili video na zříceninu s nálezem a nafotili minimálně tuto vesničku. Ale za takové situace jsme pokračovali za další krabičkou plnou dvacetikorun, a ta se nacházela v areálu zámku Sychrov.
Cestou jsme projeli obcí Čtveřín, pod kterou spadá osada Doubí. Obě vesničky byly docela malinké, proto jsme se rozhodli je nafotit. Ovšem až poté nám došlo, že pokud se krabička nachází v areálu zámku, může zde být otevírací doba.
Na zámku Sychrov se však naštěstí konala nějaká kulurní akce, díky níž jsme se i po 17. hodině mohli parkem projít. Šli jsme pešky přes celý zámecká park, až jsme došli do místa, kde měla být krabička ukrytá. Už jsme tam ale šli s pocitem, že ji zde nenajdeme. A taky že ne. Nikde nebyla. Stejně jako u předchozího videa, i zde jsme pro ostatní vložili komentář, že truhla již zmizela a tudíž sem nikdo jen kvůli ní jet nemusí. Obec Sychrov se skládá z pěti částí. Čas nás tlačil. Krabička zde nebyla. Proto jsme se rozhodli tuto obec taktéž nechat až na příští výlet.
Třetí a poslední krabička široko daleko měla být na zřícenině hradu Frýdštejn. To byla také docela zábava. K hradu byl zákaz vjezdu, tudíž jsme museli parkovat půl kilometru od hradu a jít pěšky do kopce. Jen tato cesta nám sebrala dalších půl hodiny času. Druhou půlhodinu jsem lezli po skalách, hledali krabičku a tvořili video o tom, že ani zde se magnetka nenachází a nálezce se vůbec neobtěžoval se přihlásit. A protože pod obec Frýdštejn spadá 10 vesnic a ani zde jsme nebyli úspěšní, rozhodli jsme se pokračovat dál.
Od Erika jsme obdrželi pouze toto vyjádření: „Ahoj. Děkuji za zprávy. To jste měli pěkný výlet.“
Ovšem pro nás to byla naopak obrovká ztráta času, energie a peněz za benzín úplně pro nic.
Snažili jsme se Erikovi naznačit, zda by raději nechtěl podpořit náš projekt, který nás stojí celkem dost peněz a moc rádi bychom uvítali příspěvek na vyřezání pamětní lavičky pro Nosislav jakožto Obec roku 2025, ale neúspěšně. Podle všeho je mu mnohem příjemější finančně podpořit někomu koupi cigaret bez poděkování než aby byl součástí projektu a na rukou nosen. Beztak všechny tři krabičky vzal jeden člověk.
Bohužel tak tomu je – lidé, kteří peníze nemají, musí mít tři práce, aby projekt uživili… A lidé, kteří nevědí, co s penězi, je rozhazují po lesích bez konkrétního cíle a podpora projektu se mu příčí. Mohl nám alespoň nabídnout nějakou satisfakci za podání informace, ovšem proč by to dělal, když jemu je to úplně jedno. Erikovi vůbec nevadí, že nemá přehled. A když se ho někdo v komentáři zeptá, zda krabička na svém místě stále je, tak i když přesně ví, že už tam není, stejně dotyčné odpoví, že to zjistí jedině tak, že si tam udělá výlet. Jenže spousta lidí (a samozřejmě také my) si nemůžou dovolit dát tisícovku na benzín jen tak na výlet se podívat, zda tam je ta tisícovka, pro kterou si jedou, aby zjistili, že už tam není a ve finále prodělali. Každý by byl dost naštvaný. My tolik ne, protože jsme beztak jeli do Vyskeře zkontrolovat naše magnetky.
Kdybyste nás však chtěli podpořit alespoň vy, budeme moc rádi. Můžete si za odměnu vybrat nějaký náš merch. Více naleznete ZDE.
Samozřejmě nás vůbec nepřekvapilo, že ani ve Vyskeři se nikde žádná magnetka nenachází. Zde jsme umístili tři druhy magnetek:
- naši magnetku na značku obce,
- balíček jiné naší magnetky s brýlemi v klíně kovového vodníka,
- a magnetku Hezky pěšky na kopci pod kapličkou.
Nikde žádná magnetka nebyla. Všechny byly pryč. A tohle už nás opravdu naštvalo. U každé magnetky máme lístek s gratulací k úlovku a s prosbou o zaslání informace, abychom polohu z mapy mohli odstranit. Ale ne, oni si magnetky musí vzít naprosto bezohlední lidé, kterým je úplně jedno, že pro ni pak jedou další lidé zbytečně anebo že my musíme jet až z Plzně 200 km daleko jen proto, abychom zjistili, že se zde naše magnetka již nenachází.
V tomto směru jsme se však rozhodli být více jako Erik. Docela nás inspiroval. Polohy magnetek v mapě a jejich kontrola nás docela dost stresuje a bere nám čas, energii i peníze. Proto jsme se rozhodli, že od tohoto okamžiku nejenže nebudeme dávat magnetky na značky obcí (protože je pak vždy všechny vybere jeden člověk), ale také proto, že když je nově budeme dávat na místa, kam se musí dojít pěšky, odmítáme pak stejnou trasu absolvovat jen proto, abychom zjistili, zda se tam magnetka stále nachází nebo ne.
Od tohoto dne se tudíž klidně může stát, že poloha magnetky bude v mapě vedená několik let, dokud až ten padesátý člověk se nebude obtěžovat nás informovat, abychom ji konečně z mapy odstranili.
Sedli jsme do auta a jeli domů přes dvě hodiny. Tato cesta byla naprosto zbytečná. Kdybychom místo toho jeli někoho navštívit a nafotili další obce do našeho projektu, byl by výsledek mnohem efektivnější. Ovšem tohle už dělat nebudeme. Od teď jsme závislí pouze a jen na informacích od lidí, ovšem vážně bereme informace pouze s videem nebo fotografií jako důkaz, protože se nám už několikrát stalo, že si z nás lidé udělali srandu, že si magnetku vzali, ale přitom si žádnou odnikud neodnesli.
Abychom si spravili chuť, v neděli 24.05.2026 jsme vyjeli na výlet také bez focení, ale zas za návštěvami. První zasávka byla v obci Chocomyšl, kde jsme se objevili na začátku tohoto roku. Znovu jsme se museli zajet, protože Iveta (místní starostka obce) se zapojila do naší ankety Obec roku a vyhrála tracker a naši dřevenou magnetku. Konečně jsme jí mohli výhru předat.
Setkání s Ivet bylo jiné než ta, na něž jsme zvyklí. Auto jsme zaparkovali před obecním úřadem a šli jsem si sednout do její kanceláře. S Ivet jsme si hezky pokecali, ovšem největší prostor byl věnován anketě Obec roku, protože si dělají zálusk na pamětní lavičku pro rok 2027. Co myslíte? Podaří se to? Naše pamětní lavička není jen odrazem počtu lajků. Je to též o komunitě v obci, o komunikaci obce s námi, o jejich samotném přístupu k naší anketě. Takže chtěli bychom, aby naše lavička byla právě zde? Z důvodu úžasného přístupu Ivet určitě ano! Když jsme odcházeli, sdělili jsme jí, že bychom si moc přáli, kdyby ve všech obcích byli starostové a starostky jako je právě ona.
Při loučení jsme od Ivet dostali na památku dárečky – prospekt o obci Chocomyšl a jejich merch v podobě velmi nádherného keramického hrníčku na ranní kávu. Této obci držíme palce, abychom mohli znovu přijet. Ovšem i bez výhry za Ivet moc rádi přijedeme.
V jednu hodinu odpoledne jsme měli být v Blovicích u našich kamarádů, kteří se sem přestěhovali. Samozřejmě jsme to nestíhali, protože pokec s Ivet se nedal zastavit.
Původně jsme si mysleli, že s Dádou a její rodinou projdeme jejich vesničku a poté nafotíme zbytek obce, ale ani to jsme nezvládli. Viděli jsme se totiž po roce a měli jsme opravdu moho témat k řešení. Dáda nás též pohostila grilovaným masem a zeleninou. To byla lahoda. Nakonec jsme navečer odjeli domů.
Nafotili jsme tedy celkem 1 obci a 1 podmaněnou vesničky (či část obce).
Během tohoto výletu jsme najeli celkem 663 kilometrů. Celkově od počátku našeho projektu 29.05.2022 jsme najeli již 47.984 km.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Formulář může vyplnit i ten, kdo by nás jen chtěl vidět, pokecat a provést a vzhledem k tomu, že nyní jezdíme v Peugeotu Rifter, kde máme vlastní ložnici, jako podpora na cestách nám postačí i jen sprcha a kousek zahrady. Také budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS. A pokud byste nás chtěli podpořit více, podívejte se na to, kolik vlastně náš projekt stojí.
Těšíme se na Vás.