Manuál na lásku – 2. natáčecí den

První klapka padla v pátek 14. října 2016, kdy se přibližně dvě hodiny natáčela jedna scéna do připravovaného videoklipu. Článek o tomto natáčecím dnu si můžete přečíst kliknutím ZDE.

Sehnat prostory vhodné pro natáčení a obsazení všech hereckých rolí včetně komparzu nebylo vůbec nic jednoduchého. Natáčení videoklipu na píseň Manuál na lásku se oddaloval jen proto, že jsem nemohl sehnat interiéry.

Má vize byla natočit vše v přednáškové aule Právnické fakulty a v prosklené kavárně CrossCafe. Bohužel ani jedno nevyšlo. Z CrossCafe se mnou nikdo nekomunikoval a z fakulty se mi po měsíci dostalo vyjádření, že mi souhlas neudělí z důvodu, že bych jim svým videoklipem mohl poškodit už tak nakřápnutou reputaci školy. Prý se to ale vůbec netýká homosexuálního tématu videoklipu. Zkusil jsem oslovit několik dalších škol a kaváren, ale bez pozitivního výsledku. Odmítnutí typu: „Homosexualita mi nevadí, ale nechci, abych byl spojen s jakoukoli takovou reklamou pro mou kavárnu. Scénář je zajímavý, ale bohužel se netýká výuky na naší škole. Jsme vnitřně přesvědčení,  že váš klip zaslouží honosnou přednáškovou aulu s historií a ne obyčejnou učebnu školy.“

Už jsem byl tak zoufalý, že jsem napsal status na sociální síť a objevila se jedna velmi malá učebna. Z počátku jsem si říkal, že je extrémně malinká, ale když jsem pak zjistil, kolik nás je, byl jsem za tuto učebnu nadšený. A když se mi týden před Vánocemi podařilo sehnat i hospůdku namísto kavárny, mohl jsem vyjednat termín natáčení.

Když bylo jisté, že herci a filmař ve středu 28. prosince 2016 mohou natáčet, spustil jsem událost, prostřednictvím které jsem hledal herce do epizodních rolí a komparzisty pro zaplnění prostředí. Potřeboval jsem alespoň 20 komparzistů a 5 epizodních herců navíc k hlavním hercům videoklipu. Vánoce jsem prožil v klidu a pak jsem každý den spal po třech hodinách a byl nervní z toho, že nemohu sehnat lidi do komparzu. Myslel jsem si, že když mám tolik přátel a známých, že nebude problém videoklip obsadit, ale hodně jsem se zmýlil. Dovolím si napsat pět příkladů, jak se komparz shání pro nekomerční natáčení, z něhož žádný výdělek neplyne (lze přeskočit – na popis natáčecího dne to nemá vliv).

Příklad 1:
„Za litra ti do toho klipu půjdu křoví zahrát,“ dává nabídku.
„Promiň, ale všichni na klipu spolupracují z radosti a lásky k hudbě a pro zážitek něčeho nového. Můj rozpočet bohužel počítá pouze s občerstvením pro štáb včetně herců a pronájmy techniky a prostor,“ vysvětluji důvod, proč není možné věnovat komparzistovi za vteřinu slávy jeden tisíc Korun českých.
„Tak s takovým přístupem nikoho nenajdeš, blbečku. Kdo asi o Vánocích bude dělat něco zadarmo a ještě navíc pro tebe!“

Příklad 2:
„Já bych ti moc rád pomohl, ale nejsem fotogenický typ a do klipu bych se ti vůbec nehodil,“ výmluva jednoho nádherného gaye.
„Promiň, ale já jsem producent a režisér mého videoklipu. Dle mého úsudku jsi nádherný a moc by ses mi do klipu hodil. Myslíš, že kdyby ses mi nehodil, že bych se obtěžoval ti napsat?“ reagoval jsem v domnění, že docílím změny.
„Že se líbím tobě, ještě neznamená, že se budu líbit všem v klipu. Promiň, ale nechci se ukazovat.“
„Tak pokud ti jde o to, abys nebyl viděn a aby tě nikdo nepoznal, tak s tím taky nemám žádný problém. V každém obraze tě posadím zády ke kameře anebo co nejdál, abys vůbec nebyl k rozpoznání,“ ujišťuji ho.
„Ty jsi vtipnej. Když teda v klipu nebudu vůbec vidět, tak proč chceš, abych tam byl? Si trochu protiřečíš, ne?“ začal se mi vysmívat.
„Ne, to pouze ty netušíš, co je to komparz. Myslím, že je rozdíl mezi prázdnou a plnou hospodou. Když tam nebudeš, každý si všimne, že je hospoda prázdná, když si sedneš ke stolu s pivem, byť zády ke kameře, nikdo tě nepozná, ale taky všichni uvidí, že to v hospodě žije.“
„Promiň, ale dokážeš pochopit, že já prostě před kamerou nechci být? Naposledy říkám, že mě před kameru nedostaneš. A tečka!“

Příklad 3:
„Když jsi takovej škrt, že je ti na obtíž dát každýmu blbou stovku za obraz, tak se nediv, že s tebou nikdo nechce točit. Jedna stovka tě fakt nezabije a aspoň ukážeš, že máš nějaký charakter a nechceš z lidí mít jen otroky!“ vysvětluje mi jeden gay důvod, proč nemohu sehnat nikoho do komparzu.
„Máš pravdu, stovka mě skutečně nezabije, ale tys měl při hodinách matematiky dávat větší pozor. Možná by ti potom došlo, že potřebuji celkem 30 lidí a točím 4 obrazy. Promiň, ale 12 tisíc navíc skutečně k dispozici nemám.“
Bez reakce z druhé strany.

Příklad 4:
„Ahoj Jirko, zítra točím klip pod tvým bytem na Mikulášském náměstí a pak v hospůdce o ulici vedle. Máš čas, že bys sešel po schodech dolů a pomohl s komparzem?“ vzpomněl jsem si na jednoho gaye, který bydlí na zmíněném náměstí, ač jsem si dopředu říkal, že to určitě nevyjde, neboť za celý rok nasliboval hory doly a nikdy nic nesplnil a nedodržel. Dokonce ani naši domluvu ohledně natočení videoklipu na nějakou cover verzi songu.
„Ahoj Tome, jdu do práce od dvou.“
„Tak to je super. Já to točím dopoledne. Pomůžeš mi? Jsem úplně zoufalý a už nevím, komu napsat,“ svěřuji se mu.
„A máš teď čas, že bych ti ho vykouřil?“
„Asi ti uniklo, že sháním na zítřejší natáčení komparz, že?“ upozornil jsem ho a nechápal, že ho tohle stále láká, když jsem mu již několikrát dal najevo, že mezi námi nic nebude.
„Já bych ti možná pomohl, ale něco za něco. Ty teď přijdeš ke mně, já tě vykouřím a zítra možná přijdu na natáčení.“
„To jako myslíš vážně nebo je to vtip? Víš, že jsme se už několikrát domlouvali na natáčení, zpěvu či na něčem jiném, a že tys nikdy nedorazil, nikdy nedodržel své slovo a nikdy mi neukázal, že se na tebe mohu spolehnout? Co mi dokázat, že takový nejsi?“ nechápal jsem.
„Křivdíš mi. Na mě spolehnutí je! A myslím to vážně. Když přijdeš, tak nad tím budu přemýšlet.“
„Aha. Takže pokud tomu dobře rozumím, předpokládáš, že jsem tak slabomyslný, abych nevěděl, že tohle je další tvůj pokus, jak mě sbalit a že mi zítra vůbec nepomůžeš?“
„Když já tě tak chci!“
Nereaguji. Opět mi dal najevo, že mu nejde o to, aby mi pomohl. Jak koukám, každý má nějakou cenu. Já však hledal přátele, na kterého se mohu obrátit v nouzi.
„??? Halo? Tak přijdeš?“ napsal mi po čtvrt hodině znovu.
Opět nereaguji. Jirka samozřejmě těch 20 schodů dolů na náměstí nesešel, aby mi ukázal, že je kus charakteru a že mu skutečně pouze křivdím.

Příklad 5:
„Nic proti tobě, Tome, ale to, že nemůžeš sehnat lidi na komparz, je pouze a jen tvoje vina,“ píše mi další gay.
„Moje vina? Tomu nerozumím.“
„Myslím, že jsi dost starý na to, abys nevěděl, že se nemáš obklopovat neschopnými a nespolehlivými lidmi. Kdybys kolem sebe měl pouze lidi, na které se můžeš spolehnout, měl bys už měsíc vše zajištěno a domluveno, zítra bys naklusal na plac, bez problémů vše odtočil a klip bys měl na světě. Vše je jen o tvém přístupu.“
„Koukám, že je ti jen 19 let.“
„Proč? Já se tím řídím a je mi fajn.“
„Romane, dělat kadeřníka je jedna věc, točit klip je věc druhá. Pokud sis toho doteď nevšiml, tak v nouzi poznáš, na koho se můžeš obrátit a kdo tě podrží. Já nejsem vědma, abych při pozdravu věděl, že se na tohoto člověka ne/mohu spolehnout. Pokud ty takovou schopnost máš, tak gratuluji. Ale já díky tomuto natáčení teprve zjišťuji, kdo je můj přítel.“
Bez reakce.

Každý den jsem se ocital v silnějších a nepříjemnějších depresích. Zoufal jsem si čím dál víc. Nakonec jsem však na druhý svátek vánoční měl potřebný počet osob k dispozici a já mohl být konečně trochu šťastnější. Sedl jsem tedy na vlak a vyrazil k babi k Chebu. Po návštěvě jsem sedl do vlaku a jel do Plzně. Cestou jsem si zapnul data a řešil obsazení klipu dále. Když jsem se postupně u lidí ujišťoval, jak na tom jsou a zda s tím počítají, začínal jsem se postupně dovídat, že jsou vlastně nemocní a že zítra nedorazí. Kdybych se nezeptal, vůbec bych to nevěděl. Začal jsem tedy hledat další náhradníky během cesty do Plzně. Doma jsem poté pokračoval s obvoláváním všech zúčastněných, abych jim řekl, co si mají vzít s sebou a jak to všechno bude. U dalších tří lidí jsem se dozvěděl, že jsou nemocní anebo jim do toho něco vlezlo. Pavel prý bude péct bábovku a poté uklízet celou kuchyň. Lukáš by mi rád pomohl, ale bohužel musí zajít do obchodu na slevy a něco si na sebe koupit. Martin zase v deset večer zjistil, že druhý den musí do práce.

Vážně se už nenosí: „Když něco slíbím, tak to také splním!“? Anebo vážně je tak těžké neslibovat, když vím, že nechci? Opravdu by tolik ublížilo, kdyby mi napsali nějakou zprávu o tom, že si to rozmysleli anebo onemocněli? Nejspíš ano – raději mě nechají v přesvědčení, že dorazí, abych poté byl druhý den naštvaný, že mi nikdo nedorazil. Tihle přátelé se mi mstili proč? Udělal jsem jim něco? Poslední to zrušil o půlnoci – celkem jich bylo 8 z dvaceti členů celkem. A já místo spánku do 3 hodin ráno hledal náhradníky, abych měl alespoň 20 lidí.

V 8 hodin ráno mě vzbudila herečka Týnka s tím, že zaspala a musím herce Lukáše vyzvednout na autobusovém nádraží. Do toho ale u mě už zvonil herec Mirek s tím, že se připravíme na natáčení. Co teď? Lukáše někdo vyzvednout musel, protože u sebe neměl telefon. Poslal jsem tedy Mirka pro Lukáše a naštěstí se oba vrátili. Jakmile jsem se oholil a ostříhal, hodil jsem na sebe oblečení, naházel nutné věci do tašek a vyrazil na Mikulášské náměstí, kde jsme měli všichni sraz.

Domluveno bylo 21 lidí, kameraman a já. Kameraman měl malé zpoždění, neb žaludek protestoval a nechtěl ho pustit z bytu, ale nakonec dorazil. Já zatím čekání věnoval k podepisování licenční smlouvy se všemi herci. Tedy s těmi, co dorazili. Nakonec jich přišlo jen 13 a ostatní nezvedali telefon, nebo ho měli vypnutý anebo nereagovali na SMS zprávy. Proč 8 lidí nedorazilo, když mi to slíbilo, člověk nepochopí. Naštěstí mi herci během dne sehnali čtyři lidi navíc, ale zase na druhou stranu, po prvním obrazu jsme se museli s pěti rozloučit.

1. obraz: Homofobici v akci!

Už byla zima, proto všichni uvítali, že jsme venku natáčeli pouze jeden obraz, a to agresivní averzi tvrdých heteráků vůči klukovi, který má přítelkyni, ale všichni si o něm myslí, že je gay, a tito homofobici mu to dávají hodně najevo. Tuhle scénu si užili snad všichni. I přesto, že jsem měl obsazeno všech 5 hereckých pozic, z nichž nakonec dorazili jen dva, jsme si dokázali vyhrát a zvládli jsme to. Na tuto scénu jsem musel 7 lidí 3x naklonovat, ale myslím, že ve finále celé náměstí bude vypadat nadupaně včetně této živé akce!

2. obraz: Rozchod u piva!

Náměstí jsme dotočili přesně podle plánu ve 12 hodin, ale bohužel se v tomto momentě plán zhroutil. Z Prahy nedorazila technika a kameraman pro ni musel odjet. Kdyby mi to dal vědět ráno, když jsem vstal, mohlo se to vyřešit a nemuselo být takové zpoždění. Na jednu stranu mi to nevadilo, protože jsme se na druhé lokaci mohli ohřát, v klidu popít a poté naaranžovat hospodu, neboť jsme ji naprosto celou přestěhovali, ale na stranu druhou jsme měli hospůdku zamluvenou od dvanácti do tří.

Naštěstí moc lidí nechodilo a všichni se usadili na baru a sledovali celé dění. Zatímco se připravovala světla, já jsem se pokoušel z herečky Vendy dostat maximum. Neuměla text, což mě naštvalo, a navíc se skryta mým očím z toho čekání na baru opila. Byla neskutečně líbezná, ale já ji potřeboval hodně naštvanou a nekompromisní. Prý ze mě šel strach, kdy jsem do ní v tu dobu hučel. Já mám skvělý pocit, že se mi to povedlo, ale při natáčení Vendy seděla zády ke mně a netuším, jak to všechno dopadlo. Věřím, že i tato scéna se povedla.

3. obraz: Pozdě do školy!

Původně jsem měl domluvenou učebnu v Domovince v časovém rozmezí 15-17 hodin. Bohužel v 17:45 jsme tam teprve dorazili. Chudák Jana. Jsem nadmíru šťastný, že i přesto, že v ten den její syn slavil narozeniny, zůstala v Domovince, abych to mohl natočit. Jani jsem ti nesmírně vděčný!

Měli jsme hodinu a čtvrt na to, abychom natočili můj pozdní příchod do hodiny, narušení výuky, sledování mého milovaného heteráka a představu jeho vidiny v mém přestrojení celý v bílém. Měl bych takto v klipu působit jako nějaký přelud, který vidí jen hlavní postava.

Bohužel scénu na schodech jsme již nestíhali. Nevadí, natočíme ji jindy.

4. obraz: Gay párty!

Poslední obraz se měl točit od páté do sedmé hodiny v gay lesbo baru Míša. Bohužel se to posunulo na sedmou hodinu večerní, ale naštěstí to nikomu nevadilo. Zde se čekalo, až dorazí Patrik coby transsexuál, aby sedla k baru s vínem v ruce a mohlo se točit. Začalo se radostným příchodem herců do baru a rovnou na parket, kde už se tancovalo jako o závod. V klipu uvidíte, jak se dá udělat diskotéka i s šesti lidmi. Skutečně jich více nebylo. Lidé postupně odpadávali, někteří stávkovali, že netancují. Samozřejmě několik z nás v klubu zůstalo i po natáčení a pokračovali jsme v pařbě. Já s Karlem jsme odešli v půl jedné ráno.

Spousty fotek naleznete níže u konkrétních poděkování, ale naprosto všechny fotografie naleznete kliknutím ZDE.

Poděkování všem zúčastněným!

Hospůdka U Šéfový

Tímto bych moc rád za všechny vřele poděkoval úžasné Jarmile, která mi svolila natáčet u ní v hospůdce a která trpělivě snášela naše zpoždění a že svolila přestěhovat naprosto všechen nábytek tak, aby se nám to hodilo do klipu. Sice jsme to pak všechno dávali minimálně půl hodiny do původního stavu, ale stálo to za to!

Domovinka ADP s.r.o.

Na tomto místě je třeba obrovské díky zaslat nejen mé kamarádce Janě Středové, že i navzdor narozenin vlastního syna posečkala, dokud jsme vše nenatočili, ale také Mgr. Bohumile Hajšmanové, která mi umožnila natáčet v prostorách Domovinky. Kéž by na světě existovalo tolik úžasných lidí jako je právě Jana a Bohumila, neboť bychom pak lásku a radost nejen snadno přijímali, ale také s radostí rozdávali! Holky, nebýt vás, nevěděl bych, kde stěžejní obraz mého videoklipu natočit! Děkuji.

G+L bar Míša

Se sháněním prostor pro natáčení videoklipu jsem měl neskutečné problémy až na jednu jedinou lokaci, a tou byl právě bar Míša. Jakmile jsem Jiřího Štrbíka požádal o svolení natočit si u něj videoklip, bez váhání přitakal a své slovo zpět nevzal. Pak už jsem vše vyjednával s provozním Jirkou a barmankou Bárou, kteří do baru přišli o několik hodin dříve jen kvůli mně! Nesmírně si vážím vaší obětavosti a nesčetněkrát vám děkuji za umožnění natočit si klip právě ve vašem klubu. Doufám, že i vám svým počinem udělám skvělou reklamu!

Yevgeniy Rozhko

Tohle je můj filmař, který má na starost kameru, střih a světla. Neskutečně skvělá spolupráce a vše šlapalo jako po másle. Sice zde došlo ke kolapsu ohledně techniky, tak pro příště tě snažně prosí, informuj mě zavčasu, abychom s tím případně mohli něco udělat! Ale i tak se vše stihlo a natočilo dle plánu a jsem ti za to nesmírně vděčný.

Miroslav Červený

Hlavní herec a pozor! Mirek je skutečně heterosexuál – homosexuála v klipu opravdu pouze a jen hraje. Ač musím říct, že velmi přesvědčivě, až jsem v mnoha ohledech o jeho orientaci zapochyboval. Každopádně ti děkuji za úžasné chvíle při natáčení a za perfektně odvedený herecký výkon. Omlouvám se za tu facku – nebo spíš se omlouvám, že ta facka nezafungovala, jak sis představoval, ale aspoň z tebe najednou šel takový strach, že jsem myslel, že skončím pod stolem! Jak jsem se bál, že mi to vrátíš… Jsi skvělý herec a doufám, že tě někdy někdo do filmu obsadí!

Vendy Jechová

Vendy, tobě jsem facku jako Mirkovi nedal, ale jen proto, že jsi žena a ty se nebijí… Samozřejmě vtipkuji. Jsem velmi trpělivý muž, ale příště se prosím před tvým hlavním hereckým výkonem neopíjej! Vždyť se s tebou nedalo pracovat. Ale omluva přijata a výsledek je naprosto famózní. Jsem naprosto nadšený, že jsem tě mohl do mého klipu obsadit.

Lukáš Zadák

Luky, hodně jsem se bál, že mi dáš také košem. Dlouho to tak vypadalo, ale když jsi mi napsal, že nakonec přijedeš, byl jsem nadšený. Já věděl, proč jsem si pro roli homofobika vybral zrovna tebe. Nemyslím si o sobě, že bych byl nějaké dřevo, ale tak skvěle, jak jsi tuhle roli sehrál ty, bych já nikdy v životě nedal! Palec nahoru! Jsi vážně úžasný. A samozřejmě jako každý tvrdý heterák ve škole nedává pozor, tak i ty jsi celý tento obraz prospal. Jen všem čtenářům podotýkám, že skutečně spal jako zabitý. Tohle už nehrál.

Marta Zdráhalová

Sice jsem s tebou mohl točit jen první obraz, ale zato jsi toho homofobika dala s přehledem. Děkuji ti nejen za to, žes dorazila aspoň na dopoledne, ale žes mi také donesla všechny potřebné dokumenty vytisknuté!

Markéta Šíšová

Markétko, ty ses mi během natáčení neustále někde schovávala. Samozřejmě tím nemyslím, že bys utíkala mimo záběr kamery, ale z fotek, které jsem viděl, jsem tě nikde nezaznamenal. Vypadá to, že budeš jedna z těch komparzistek, které nejsou vidět, a přitom pro všechny tak hrozně důležitá! Děkuji i tobě za svou přítomnost a obsazení prázdné židle u stolu.

Jitka Pašková

Jitka je jedním z příkladů, že i naprosto neznámému člověku lze věřit. Původně přislíbila pouze první dva obrazy, ale nakonec ji natáčení začalo tak nesmírně bavit, že se mnou zůstala až do naprostého závěru večera a zrušila kvůli mně svůj odpolední program. A takových lidí je třeba si vážit! A tebe jsem si začal hodně vážit a děkuji, žes mi dala naději, že spolehlivost u lidí ještě nevymřela. Stejné díky patří i tvé kamarádce Jitce Křovákové, která s námi sehrála alespoň akci v hospůdce.

Kristýna Šteiglová

Týnko, ty moje koketní mrcho! Byla jsi naprosto úžasná a přesvědčivá. Doufám, že to jiskření mezi tebou a hercem při výuce bude ve videoklipu stejně intenzivní jako při natáčení. Miluji tě!

Daniel Černoch

Tobě samozřejmě patří také obrovské díky, ač jsi s námi mohl být jen na první obraz. Bohužel jsem tě plánoval do druhého obrazu vedle hlavního herce, ale kvůli zpoždění se to neuskutečnilo a já ti nemohu slíbit, že se v klipu uvidíš. Budeš jeden z těch třikrát naklonovaných kolemjdoucích.

Vladimíra Janovcová

Tys mě nezklamala jako vždy! Už od první chvíle, kdy jsem tě oslovil na pokladně v jednom nejmenovaném obchodě jsem věděl, že budeš jednou z mých nejlepších kamarádek na světě! Děkuji ti nejen za vytvoření úžasného textu k této písni, ale také za organizaci při přemisťování nábytku a za úžasně sehranou učitelku při výuce bůhvíčeho! Obrovské díky ti skládám k nohám!

Alexandra Janovcová

Saško, asi tě zklamu, pokud jsi šla do natáčení s tím, že budeš vidět. Ale pokud jsi mi šla pouze vypomoct zaplnit náměstí, aby byl vidět nějaký pohyb, pak za to jsem ti nesmírně vděčný. Na druhou stranu svůj kabát v klipu bez problému poznáš, takže si nemyslím, že bychom tě přehlédli. Děkuji za tvou přítomnost ač pouze jen na první obraz.

Petra Veselá

I tobě mockrát děkuji, že ses mohla zapojit do natáčení. Díky tomu, že jsi mi přišla pomoct pouze na první obraz a že tři herci homofobici nedorazili, využil jsem právě tebe, abys mohla svůj škodolibý úsměv poslat dál do široké veřejnosti. Děkuji ti, homofobičko!

Magdaléna Skalská

Majdo, ty rajdo jedna! Netušil jsem, kolik tváří máš! Venku se procházíš jako spořádaná dáma, v hospůdce ze sebe uděláš ožralu s pivem v jedné ruce a s cigaretou v té druhé, ve škole najednou otočíš a je z tebe naprosto roztomilá školačka z první třídy, a jakmile vlezeme do gay baru, je z tebe tanečnice u tyče v sexy oblečku! Až budu točit příště, bez váhání tě opět oslovím, protože ty zvládneš snad naprosto všechno! Děkuji a doufám, že tvá dcera Mária, která se z počátku neskutečně styděla a před kamerou se skrývala, a nakonec z ní ve škole vylezla spořádaná studentka, bude stejná jako ty!

Jaroslav Svoboda

Jerry, já vím, žes dorazil jako mírumilovný doprovod Majdy a za to si moc vážím toho, že ses nebál, a i přesto, že sám homofobiky odsuzuješ, že ses do toho pustil s plnou parádou. Za tvůj elán jsem ti vděčný!

Patrik Schaffer

I tobě patří obrovské díky a věř, že v klipu vidět bude. Nemohu slíbit bůhvíkolik vteřin, ale jistě vynikneš. V hospůdce za chlapa a v gaybaru za ženu! Myslím, že ty žádnému oku neunikneš a děkuji za tvůj skvělý nápad s převléknutím, neboť přesně tohle můj klip potřeboval!

Jaroslav Huňát

U tebe si neskutečně vážím toho, žes večer moderoval jednu narozeninovou párty, a přesto druhý den ráno vstal, sedl do auta a vyrazil na cestu od Žatce až do Plzně. Uvědomuji si, že to pro tebe bylo dlouhé a za to se ti moc omlouvám. Bohužel jsem to nemohl ovlivnit, ale vážím si tvé obětavosti!

Josef Samek

Pepíku, když jsi s Jardou jel do Plzně, plánovals, že z tebe nakonec bude hvězda mého videoklipu? Upřímně řečeno já s tímto absolutně nepočítal, ale to proto, že jsem také nepočítal s tím, že mi polovina lidí na natáčení nedorazí. Jsem ti neskutečně zavázaný, že ses ujal role poťouchlého a vysmátého buzeranta se vším všudy. A žes mi do klipu sundal tričko… Wau! Žasl jsem. Kéž by existovalo více tak odvázaných lidí jako jsi ty.

Karel Štětka

Tvá první slova na pozvání do události Natáčení mého nového videoklipu zněla: „Se mnou v žádném případě nepočítej.“ – Jak jsi řekl, tak jsem učinil. Vůbec jsem s tebou počítal a věřil, že z Mariánských Lázní kvůli mě do Plzně nepojedeš. O to víc jsem byl naprosto v šoku, když ses náhle objevil v hospůdce přede mnou. Myslel jsem, že budeš jeden z těch, co si bude sedat zády ke kameře a absolutně netuším, co se s tebou pro tento den stalo, že sis na každý obraz vybíral sám takové pozice, abys byl v záběru kamery a nakonec si získal nějakou maličkou epizodní roličku ve škole. Překvapil jsi mě a za to ti děkuji.

Poděkování téměř zúčastněným

Miloslav Niesel

Když jsi v místnosti, kde je naprosté ticho, je poněkud trapné mi tvrdit, že jsi v obchodě u pokladny a abych ti zavolal o čtvrt hodiny později. Když volám po půl hodině a ty to zavěsíš a pošleš zprávu, že zavoláš zpět, očekávám, že skutečně zpět zavoláš. Když ti pošlu zprávu na mobil s informacemi ohledně natáčení a zároveň se žádostí, abys mi upřímně sdělil, zda s tebou počítat mám nebo nemá, když sis vyprosil jednu z hlavních rolí v mém klipu, očekávám, že se mi aspoň předem omluvíš, že nedorazíš. Takže děkuji, žes na natáčení nedorazil, že ses neomluvil, žes mě ignoroval a žes mi znepříjemnil dopoledne, protože jsem skutečně neměl, čím tě nahradit! Chtělo by to ještě dozrát.

Simona Stehlíková

Tys také měla vybranou jednu z hlavních epizodních rolí a udělals mi totéž, co Miloslav. Večer před natáčením jsi mi do telefonu sdělila, že zjistíš, jak na tom jsi a pokud budeš muset do práce, tak se mi ozveš. Neozvala ses. Sice jsi na sociální síti napsala zprávu, že nedorazíš, ale moc dobře jsi věděla, že v té době, kdys mi to psala tam, jsem už dávno na place a točím a že jediný prostředek, který používám, je mobilní telefon. Když ti volám a píšu SMS zprávy, skutečně to neznamená, že mě máš zcela ignorovat. Děkuji tedy, žes mi způsobila stejné problémy jako Miloslav.

Miroslav Sedlačík

Mirku! To, cos udělal, byla vážně neskutečná drzost! Miloslava ani Simonu jsem vůbec neznal. Ti se přihlásili na natáčení sami a dalo se očekávat, že nedorazí. Ale s tebou se znám několik měsíců! Zpíváme spolu, paříme spolu… když jsi byl podnapilý, pomohl jsem ti. Nechal jsem tě u sebe přespat, když jsi se rozešel s přítelkyní a neměl jsi kde spát, a ty se mi odměníš takhle? Slíbíš, že mi zahraješ homofobika, že nebudeš pít, že půjdeš spát a v 10 hodin budeš na náměstí jako na koni a nakonec se vůbec neomluvíš, neozveš se a ještě ke všemu máš pro jistotu vypnutý telefon, abych se ti nedovolal? Děkuji, žes mi otevřel oči a žes mi dal zcela najevo, že výpomoc z mé strany k tvé osobě byla pitomost!

Michaela Sedláčková

Míšo! Sice se osobně vůbec neznáme a dalo se očekávat, že také nedorazíš, ale když ses každý den ujišťovala, zda je natáčení od deseti dopoledne na Mikulášském náměstí, byl jsem přesvědčen o tvé přítomnosti a hodně mě překvapilo, že ses vůbec neobjevila. Člověk ti volá a píše zprávu o zpoždění s natáčením a ty se ani neozveš. Najednou jako bych byl vzduch. Žes měla teplotu, jsi mi napsala až poté, co jsem ti vynadala. Sama od sebe by ses ani neomluvila. Přesto tvou pozdní omluvu přijímám, neboť ze všech nezúčastněných jsi jediná, která alespoň pozdní omluvu zaslala. Jak se říká „lepší pozdě než-li nikdy„. Věřím, že tvá omluva byla upřímná a že se přeci jen někdy setkáme. Budiž ti odpuštěno.

Volodymyr Grudzinskyy

Vláďo, tebe jsem měl za kamaráda na život a na smrt po několik měsíců. Pro mě jsi v práci nebyl podřízený, pro mě jsi byl kamarád na stejné úrovni, s kterým si mohu popovídat a zajít na pivo. Téměř o půlnoci jsi mi sám napsal, že jsi můj kamarád a uděláš pro mě naprosto všechno, co mi na očích uděláš, protože od toho přátelé jsou. Mohl bych tedy znát důvod, proč zrovna ty jsi na natáčení nedorazil? Proč jsi mi ani jednou telefon nezvedl? Proč jsi mi doteď neodpověděl na zprávu a aspoň později ses neomluvil? Nechce se mi věřit, že bys byl bezpáteřní krysa… Prosím, vyveď mě z tohoto omylu, protože tohle se dle mého úsudku skutečně nemohlo stát samo o sobě! Pokud jsi se ale na mě vybodl s úmyslem, pak ti děkuji za to, že ses ukázal v tom správném světle.

Adéla Tolarová

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že jde vymyslet tak stupidní výmluva, jakou jsi mi uvedla ty! My jsme spolu byli jasně domluvení na tom, že natáčení začíná v 10 hodin na náměstí a ty mi 10 hodin před natáčením na zprávu ohledně věcí, které si máš s sebou vzít, napíšeš, že ti nějaká Lucka, která se mnou nemá vůbec nic společného, řekla, že jsem natáčení zrušil a zbyl pouze poslední obraz? To se mi snad zdá. Možná tě to překvapí, ale Lucka nakonec skutečně na čtvrtý obraz dorazila a ani trochu jsem se nedivil, že tys s ní nepřišla. Pak jsem se dozvěděl, žes moje natáčení zcela bojkotovala a žes byla na Lucku naštvaná, že ona na natáčení přišla. Adélo, prober se! Takhle se dospělí lidé nechovají!

Ondřej Léba

Jak dlouho trval telefonát o tom, že se považuješ za hvězdu filmového plátna a v žádném případě nebudeš dělat komparz a že půjdeš točit pod podmínkou, že budeš mít velkou roli v klipu? Jak dlouho jsi mě ujišťoval, že jsi doma a že nemáš v plánu pít a v 10 hodinu budeš na náměstí? A já hlupák ti uvěřil a ve třech obrazech ze čtyř jsem tě napsal do epizodní role videoklipu! Najednou si před natáčením přečtu zprávu, jak ses strašně opil a že přijdeš po obědě?! Budiž. Natáčení druhého obrazu, kde jsi měl mít jednu z hlavních rolí, mělo zpoždění a já skutečně naivně očekával, že se dostavíš. Díky tobě jsem se pět minut před natáčením musel vypořádat s přeobsazením herců a komparzistů a všechno promyslet tak, aby pak ve finále nedošlo k rozporům mezi jednotlivými scénami. Neskutečně ti děkuji, že ses na i ty naprosto vybodl a navíc ses ani neobtěžoval se mi omluvit. Hlavně, že jsi celou dobu byl online na gay seznamce, kdes jistě naháněl chlapy, aby ti zahnali nudu. Jsem polichocen tvým charakterem. Je vidět, žes skutečně oslavil teprve 18. narozeniny.

Valerie Červená

Poslední poděkování patří Valerii, o které jsem si myslel, že naše přátelství myslí vážně. Sice se do natáčení nepřihlásila, ale okolnosti mě nutí vyjádřit se i k této již plnoleté dívce, která naše přátelství celou dobu pouze předstírala. Valerii jsem požádal, aby se mnou nazpívala duet na píseň Vánoční čas, který jsem měl nazpíval společně s ní 17. listopadu 2016. Tři týdny mi psala, jak udělá všechno pro to, aby do Brna se mnou jela a píseň nazpívala, že jí v tom nic a nikdo nezabrání, protože se takováto nabídka neodmítá. O to víc mě neskutečně zarazilo, když mi den před nahrání písně ve studiu napsala, že nikam nejede, protože se jí nechce. (Tedy – mně tvrdila, že truchlí po smrti její kamarádky ze školy, ale podle její zdi na facebooku si celý den naprosto perfektně užívala a vůbec žádné starosti neměla.) Ráno jsem jí připomínal, že ještě stíhá auto kamaráda, který ji do Brna odjede. Nereagovala.

Člověk pak Valerii požádá, aby mu vypomohla s komparzem anebo s nějakou rolí, když sama několikrát vyslovila, že by ráda byla zpěvačkou a ráda se někam dostala. Odpověď? – „Nechce se mi. Budu doma, nic v plánu nemám, ale jsem líná někam chodit.“

Když jí člověk připomene, jak mě s písní podělala a nechala ve štychu, když už jsem byl v Brně ve studiu, a že jsem myslel, že by ji mohlo tížit svědomí a tímto by svůj dluh mohla splatit, stejně odpověděla, že nikam nepůjde, že se chce dívat na televizi. Nic jsem tomu nedával, přesto jsem ji v zoufalství den před natáčením požádal, zda by mi nemohla vypomoci s natáčením, že mi to odřeklo 8 lidí a nemám, koho do scén obsadit.

Její odpověď byla krátká a výstižná: „Ne!“

I přesto jsem si říkal, že bych jí žádnou negativní reklamu dělat nemusel, ale jakmile se ukázala na mé LERYoke Show, kde mě kousavě pozdravila a po pár minutách na mě začala řvát, jak to že jsem ještě nezačal a kdy už půjde zpívat. Abych si laskavě uvědomil, že několik týdnů na karaoke nebyla a nezpívala a že si chce co nejvíc zazpívat! Bohužel 29. prosince 2016 bylo vánoční karaoke a každý jistě musel předpokládat, že se jen tak na řadu nedostane, protože bude hodně zpěváků. A také že ano. Každý si to uvědomoval a občas někdo se zeptal, za jak dlouho přijde na řadu. Ale jen Valerie, která nehne jediným prstem, aby svým přátelům pomohla, se rozkřikovala, že už je to hodina, co zpívala naposledy a ať ji do tohoto kola šoupnu ještě jednou a vůbec ji nezajímalo, že každý v každém kole smí zpívat pouze jednou. Opět na mě vyrukovala s tím, že táta chce jet domů a že jim musí ještě zazpívat, než odjedou. Když jsem jí řekl, že jsou dvě možnost, a to, že buď počká, až přijde na řadu anebo pojede domů, naštvala se a poslala za sebe někoho jiného, aby se za ni pokusil přimluvit, aby zpívala v jednom kole dvakrát. Tohle mě vytočilo ještě více.

Valerie, jsi dospělá! Měla by sis uvědomit, že bez práce nejsou koláče. Jak tě vůbec poté, cos mě dvakrát vypekla, může napadnout na mě řvát a diktovat si podmínky? Že tě hanba každý večer nefackuje?! Zapomeň na to, že u mě budeš mít nějaká privilegia! Na karaoke můžeš chodit dál, pokud si budeš chtít zazpívat, ale zapomeň na to, že si s tebou někdy zazpívám nějaký duet, neboť to, jak ses ke mně zachovala, ti nejspíš nikdy v životě neodpustím. Leda v případě, že by ses uvnitř zcela změnila, ale tomu nedávám vůbec žádné šance. Ty taková jsi a taková zůstaneš. Kéž bys byla dcerou své matky Heleny.

Všem téměř zúčastněným tímto vzkazuji, aby zapřemýšleli nad tím, jakou váhu pro ně má daný slib a co je to upřímnost! Pokud budete upřímní sami k sobě a k okolí, ulehčíte tak spousty starostí nejen lidem v okolí, ale především sami sobě!