V den, kdy jsem měl natáčet, jsem byl se svým přítelem u mých rodičů na návštěvě. Z Perštejna jsme odjížděli do Plzně ve 13 hodin. Zatím bylo v plánu, že se bude natáčet od 18 hodiny večer a já, protože jsem věděl, že to nestíhám a přijdu na natáčení o 40 minut později, jsem jim napsal SMS, a odpověď na mé případné zpoždění byla kladná.
Však později mi přišla SMS, že natáčení bude od 19 hodin. Byl jsem rád, neboť jsem věděl, že všechno stíhám akorát. Do Plzně jsme dorazili v 16 hodin a během hodiny jsem stihl na kolej, vyzvednout si věci a utíkat na bus, abych se dostavil na autobusák. Jenže když jsem si chtěl koupil lístek do Prahy, bylo mi řečeno, že autobus je plný a že mohu jet jedině za hodinu.
Samozřejmě jsem byl naštvaný, neboť mé zpoždění se opravdu uskuteční. To jsem věděl hned. Sedl jsem si tedy a začal jsem si číst v Teorii práva, neboť jsem z ní měl zkoušku o 3 dny později. Zatím dorazil přítel a dal mi foťák, který jsem si zapomněl na koleji. Byl jsem rád, poněvadž jsem už byl smířen s tím, že tento článek bude bez fotek.
Natáčení se uskutečnilo v noci ze dne 21. na 22. srpna 2009 na stadionu Edén ve Vršovicích. Samozřejmě jsem dorazil o 40 minut později a všichni už byli na místech a zkoušeli záběr. Já se do nich vmísil, ale organizátor mi řekl, že jsem přišel pozdě a vzal tedy náhradníky a že pro mě nemá komparzní lístky.
„Takže mám odejít?“ zeptal jsem se.
„Nejspíš jo,“ odpověděl mi Bohouš.
„Ale proč jste za mě brali náhradníky, když jsem psal SMS, že se opozdím?“ optal jsem se trochu jinak a čekal, že mě nevyhodí. Přece jenom nejsem z Prahy a cesta nebyla zrovna levná.
„Počkej! Jak se jmenuješ?“ zarazil se na chvilku, a když jsem mu prozradil své jméno, vyprsknul: „Sakra! Vždyť já o tobě vím! Tak teda tady máš komparzák a já to nějak vyřídím.“
Poděkoval jsem mu a převzal si papír. On mi pak schválil oblečení, které jsem měl s sebou (červené tričko a džíny) a sedl jsem si obecenstva.
Bylo to neskutečné! Poprvé jsem seděl na stadioně, poprvé koukal na fotbalisty, poprvé jsem sledoval fotbal a poprvé jsem fandil fotbalovému mužstvu. Ze začátku mi to přišlo hodně trapné, ale nakonec jsem se do toho dostal a opravdu jsem si fotbalový zápas užil.
Nebyl to zápas jako zápas… Fotbalisti byli skuteční fotbalisti, ale pohyby měli přesně nařízené a natrénované. Spíše mě bavilo to, jak ostatní fandili jak diví.
Když byla pauza, samozřejmě jsem si četl teorii práva, ale to nešlo pořád. Hlavně když jsem zjistil, že je tam i moje kamarádka z natáčení DeVry. A víte, z čeho jsem měl největší radost? Když nám producenti řekli, že mají málo foťáků, takže ten, kdo má s sebou foťák, má fotit jak o život, neboť chtějí více blesků. To byla šance pro mne, a proto také mám takové fotky, které tu prezentuji. Jen mi chvíli trvalo, než jsem foťák nastavil tak, aby vytvořil nějaké pěkné obrázky.
Někdy o půlnoci jsme dostali oběd. Byl vynikající – bramborová kaše, která držela tvar a táhla se jako smažený sýr (absolutně bez chuti a sůl nebyla k dispozici) a k tomu masitá sekaná, která rozhodně nebyla z masa… Myslím, že foto našeho oběda mluví za vše.
Pak jsme pokračovali v natáčení, a protože jsme fandili jak diví, i když fotbalista nedal gól nebo golman chytil míč, smotal jsem si teorii práva do ruličky a vložil mezi sedadla. Po nějaké chvíli začalo pršet a já jsem byl hodně rád, že jsem tentokrát neseděl v první řadě. Během natáčení jsem vystřídal 1. až 4. řadu. A když pršelo, seděl jsem právě až ve 4. řadě, a proto jsem nezmokl. Po chvilce přestalo a my skončili s natáčením. Ihned jsme se vydali pro svoje věci a pro peníze a utekli ze stadionu. Však později jsem si uvědomil, že jsem tam nechal učivo. Nikde jsem ho nenašel, ale někdo z producentů mi je dal.
Skončili jsme ve 2 v noci a když jsem odcházel z placu pryč, stopil jsem pár lahví, poněvadž jsem měl žízeň. Vzal jsem si Rajec a Kofolu… Nočkou jsem dorazil na hlavní nádraží a ve 4 hodiny odjel domů.
Během natáčení jsem fotil. Některé fotografie se vážně povedly. Také mi hodně vadilo, když mi do záběru někdo strkal ruce. Ale mé kamarádce jsem to odpustil, neboť když jsem pak viděl výsledek, velice se mi líbil. Tak vám všem tedy mávám na závěr článku a brzy u reklamy na viděnou.
