Loterie Fortuna Loto

Den PRVNÍ

Už je to přes měsíc, co jsem se zapojil do natáčení reklamy na novou loterii od Fortuny, Loto. Kvůli škole jsem neměl vůbec čas k napsání článku, ale nemusíte se bát, o nic ochuzeni nebudete.

První den připadal na 12.8.2011, kdy jsem se musel v 6 hodin ráno dostat ke kruhovému objezdu v Dejvicích. V tom nebyl problém. Měl jsem si s sebou vzít sportovní oblečení a obuv. Nakonec jsem zjistil, že naprosto zbytečně, neboť nás kostymérky oblékaly do svých kostýmů. Já vyfasoval komunistické modré šortky, z nichž mi vykukovaly boxerky a k tomu zelenou mikinu. Celkem jsem ji uvítal, protože nebylo zrovna teplo a ostatní se celkem klepali kosou.

Po snídani (2 párky a rohlík k tomu) jsme se odebrali někam daleko pěšky, kde jsme asi půl hodiny odpočívali. Najednou si z nás vybrali pár lidí, mezi nimiž jsem byl i já, a šli jsme dovnitř. Zjistil jsem, že se nacházíme v nějaké boxerské tělocvičně. Uprostřed místnosti se roztahoval boxerský ring, na nějž si pár z nás vylezlo. Nejdříve jsme dělali kliky, pak sedy lehy, pak zase kliky. Pro mě jako anti-sportovce to byl celkem záhul. Ještě navíc, když nám produkční dávala pokyny: „Nahoru, dolu, nahoru, dolu, nahoru, nahoru.“

V ten moment jsme se všichni rozesmáli. Hold i produkční se někdy zasní. Ale je pravda, že jsme si aspoň zacvičili. Moc dlouho jsme tam nestrávili. Asi pouze dvě hodiny a pak jsme změnili stanoviště.

Odjeli jsme tramvají do nějaké zapadlé části Prahy mezi polorozbořené sklady. Tam jsme se naobědvali a chvíli nato mi byly ofáčovány ruce. S falešnými boxerskými rukavicemi si nás pak odtáhli do jednoho skladu, kde v koutě byly pověšeny půlky prasat. Nejdříve nám na videu ukázali, co se po nás bude chtít (pustili nám ukázku z filmu Rocky), a pak si nás postavili k prasatům. Bylo to celkem nechutné… a také jsem zjistil, že živé… fuj, živé, mrtvé, nezpracované maso!

Ale za pár minut už mi to nechutné nepřišlo a celkem mě začalo bavit boxování do mrtvých prasat. Každý do nich mlátil tak nějak opatrně, zatímco já do nich třískal hlava nehlava! Na konci natáčení pode mnou zbyla pořádná kaluž krve.

Natáčení skončilo celkem brzy, ve čtyři odpoledne nás pustili domů. Ale informace, že druhý den se natáčí od 4.45 na Letné, nebyla moc povzbuzující… Nevěděl jsem, jak se tam v takovou hodinu dostanu.

Den DRUHÝ

Jak už jsem zmínil, brzy ráno jsem se ocitl u obrovského stanu. Zjistil jsem, že nás tentokrát jsou stovky lidí. Po hromadné snídani jsme se odebrali k letenskému kyvadlu a čekali na pokyny.

Když se podíváte na reklamu, natáčeli jsme tam úplný konec, kdy pár lidí vyběhlo poslední schody a pak z výšky skandovali a jásali. Ale na zaplnění celého placu nás bylo málo, tudíž nás museli třikrát naklonovat. Pouze jsme popošli o tři metry a skákali a jásali. Vzhledem k tomu, že se to muselo natáčet bez slunce, natáčelo se brzy ráno a pokaždé, když slunce vylezlo, museli jsme čekat, než opět zaleze. Není totiž možné, aby v jednom záběru byla tma a ve druhém záběru svítilo slunce.

Když jsme to po třech hodinách dotočili, přestěhovali jsme se po dlouhých schodech až dolu k řece. Tam jsme neustále utíkali na akci do schodů a měnili pozice, protože nás potřebovali opět naklonovat.

Nejlepší bylo natáčení té části, kde utíkáme přes silnici. Vždy se čekalo na červenou, aby celá křižovatka byla prázdná a na akci jsme vyběhli a přelézali zábradlí a utíkali dále do schodů. Pak ale režisér dostal nápad. Chtěl, zda by se někdo odvážil utíkat přes křižovatku plnou aut. Pár z nás se našlo a já byl mezi nimi. Tentokrát se nečekalo na červenou, ale na zelenou. A jakmile ze 2 směrů, kde byly dlouhé kolony aut, padla zelená, nám byl vydán pokyn AKCE!

Utíkal jsem přes křižovatku hned z kraje, což bylo asi nejnebezpečnější, jelikož z té strany najížděly auta do křižovatky. Když jsem se pak periferním okem všiml, že na mě najíždí dvě auta, rozbušilo se mi srdce a já abych se zachránil, přidal jsem do sprintu a rychle přeskočil zábradlí. Tomu se říká adrenalin.

Třetí a zároveň poslední den natáčení této reklamy připadl na neděli 14.8.2011. Byl to nejpohodější den a také nejlepší. Natáčelo se od 6 ráno do 12 hodin poledne. Z toho asi polovinu času jsme proseděli (já prospal, neboť jsem předchozí noc nezamhouřil oko) a projedli. Opravdu jsme si žrali jako nikdy předtím… tortilly, bagety, obložené housky, chlebíčky… Až když jsme to všechno snědli, jsme zjistili, že to bylo pro štáb. No ano, bylo…

Na akci jsme natáčeli první část reklamy – jak utíkáme přes uměle vytvořenou tržnici. Já byl až vzadu, takže v tomto jediném záběru vidět nejsem. Jinak jsem v celé reklamě asi čtyřikrát.