Audio

Už je to celkem dlouho. Jednoho dne v létě, přesněji 13. 8. 2011 v mém volnu mezi natáčecími dny reklamy na loterii Fortuna Loto, mi volalo neznámé číslo. Zvedl jsem ho a říkal si, kdo mě zase bude otravovat nějakým prodejem.

„Dobrý den, mluvím s Tomem Lerym?“ zeptal se mě hlas na druhé straně a já potvrdil. „Jmenuji se David Novotný, získal jsem na Vás kontakt od Vašeho známého. Že prý sháníte producenta.“

„No,“ ocitl jsem se v šoku. Nevěděl jsem, co se děje. Najednou taková rána. Ztratil jsem řeč a nevěděl, co dělat a co říkat. „…no, sháním. To je pravda. Proč se ptáte?“

„Protože já pro změnu zase sháním zpěváka, který by zpíval mé písně,“ odpověděl David a mě spadla čelist. Úplně jsem zapomněl, že stojím uprostřed uličky v Tescu na Národní třídě.

„Waw!“ vyhrknul jsem z překvapení. „Omlouvám se, ale jsem v šoku. Tohle jsem snad nikdy nečekal. Ale nabídku velice rád přijímám.“

„Tak to mě těší,“ ozvalo se z druhé strany. „Mohl bych se ale nejdřív zeptat, proč chcete mít vlastní písně a co byste s nimi případně dělal?“

Tato otázka mě zaskočila. Nevěděl jsem, jak odpovědět. Samozřejmě že jsem odpověď znal – už hodně dlouhou dobu předtím pro případ, že by se mě někdo na něco podobného někdy mohl zeptat. Ale bál jsem se, zda by to Davida neodradilo. Nakonec jsem se rozhodl pro upřímnost. Jsem příliš líný na to, abych vymýšlel lži. „Protože bych chtěl být známým zpěvákem a prorvat se do světa showbyznysu.“

„Tohle je odpověď, kterou jsem čekal,“ zněla odpověď nad moje očekávání. „V tom případě bych s Vámi rád spolupracoval.“

Pak jsme si pověděli něco málo o stylu, který zpívám, a jaký mám rozsah – to je totiž hodně důležitý bod – a nakonec jsme se rozloučili a nadále komunikovali přes FaceBook nebo po mailu.

---

Už 21. 8. 2011 mi poslal mail s první ukázkou písně ušitou přímo pro mě. Minutu a půl dlouhou ukázku pojmenoval Láska není poker. Mě se zalíbila a David ji dopracoval. Dne 29. 10. 2011 mi poslal hotovou píseň i s textem. Poslal mi rovnou tři a dvě z nich jsme dovedli až do realizace. Teď už se jen čekalo, až já budu mít po zkouškách a najdeme společný čas na zrealizování našeho setkání. Po dohadování o tom, kde to uděláme, zda v Plzni nebo v Českých Budějovicích, jsem se nakonec rozhodl, že bude lepší, když zajedu za Davidem. Aspoň se nemuselo nic stěhovat. A 10. 3. 2012 jsme se konečně setkali a vrhli se na zpívání písní. Jako první jsme paradoxně nahrávali druhou píseň, a to Vesmír je něco víc, kterou pro mě David složil.

V sobotu po obědě jsme dokončovali Vesmír je něco víc a hned poté jsme se vrhli na tuto píseň. Začali jsme asi v 16 hodin. Nejdříve jsme nazpívali sloky, pak refrén. Aby to znělo co nejlíp, nahrávali jsme to asi tři hodiny a šli jsme se navečeřet. Jakmile jsme se posilnili, vrátili jsme se do pokoje a podívali se na bridge písně. Text a melodie se mi v něm opravdu nelíbil. Navíc slovo suverénní mi moc melodické nepřišlo a řekl bych, že se ani do písně moc nehodí. S Davidem jsme se tedy domluvili na změně textu a melodie. Spojili jsme naše hlavy a společnými silami změnili text. Původně zněl:

Možná zdá se ti, že jsem suverénní,
ale zdání klame, jsem taky rozlazený.
Nechce se mi věřit, měli jsme se brát,
chtěl jsem ti dát děti, chtěli jsme se smát.
Ale bohužel, ale bohužel, no vždyť…

   Konečný výsledek bridgu slyšíte v písni. A nejen že v ní slyšíte nová slova, ale také i původní melodii, kterou jsme měnili. Po nahrání se nám nový bridge totiž zdál dobrý, ale trochu chudý. Napadlo nás, že bychom tuto část mohli obohatit zpívaným vzdechem v původní melodii. S nahráváním jsme skončili v 22:30 a pak už jen dolaďovali. Výsledek si můžete v tomto článku poslechnout a pokud by se vám líbila, můžete si ji zdarma stáhnout buďto přímo z tohoto přehrávače, anebo kliknutím ZDE.

A pokud byste se chtěli podívat i na videoklip, který vznikl dva a půl roku po nazpívání, přejděte na článek kliknutím zde.