Theraflu

Po natočení včerejšího korejského filmu International Market mě dnes v noci mělo čekat noční natáčení. Především proto, abych zabil celou sobotu, jsem byl nadšený, že se našla další reklama, jejíhož natáčení jsem se mohl zúčastnit. Tentokrát se jednalo o americkou reklamu Theraflu, kde jsem dělnickou třídu vyměnil za velmi úspěšného byznysmana. Nástup na natáčení byl na devátou hodinu, což bylo skvělé, aspoň jsem se mohl vyspat. Z PRO3 mě ujišťovali, že noční natáčení reklamy na KIA stihnu, protože tato reklama je maximálně na šest hodin.

Ke stanu jsem dorazil jako první, až jsem se divil, to u mně není obvyklé, abych chodil včas, natož jako první. Dokonce mě i překvapilo, že máme stan společný se štábem, což naznačovalo, že komparzistů bude velmi málo. Nakonec nás bylo jen šest a jeden herec. Jsem zvyklý na zákaz pojídání štábního jídla, nic jsem si nevzal a čekal, až k nám někdo přijde a povolí nám najíst se. To se nestalo. Místo toho si nás pozvali do kostymérny, kde si nás všechny převlíkli a ihned poté jsme museli vyrazit do kanceláří, kde se natáčelo. Když jsem se ozval, že mám hlad a zda bych si nemohl skočit pro něco k snědku, bylo mi odpovězeno, že jsem na to měl celou hodinu, co jsme tam seděl. Kdo to ale mohl vědět, že?

Dorazil jsem do vstupní haly, kde se natáčela jen jedna jediná akce – jakmile se otevřely dveře výtahu, měli jsme všichni vystoupit ven. Asi třikrát jsme to tak zkoušeli, ale pak si usmysleli, že mají prázdný výtah, tak mě v něm nechali po celou dobu stát ještě s jedním kolegou. A jelikož jsme oba byli nejmenší ze všech, dali nám pod nohy podstavce, abychom se ostatním vyrovnali.

Hodně mě překvapilo, když po půl hodině natáčení zaznělo: „Tak komparz pro mě skončil!“

Nikdo z nás tomu nemohl uvěřit. Natáčení, které mělo trvat celý den, se zkrátilo na šest hodin, které ve skutečnosti trvaly jen třicet minut. To byly hodně rychle vydělané peníze. Alespoň jsem si mohl v klidu číst a čekat, až nadejde pátá hodina večerní, abych vyrazil na pokračování natáčení reklamy na KIA.