Krásné kulaté číslo poznávacího výletu – jako dělané pro výjimečný výlet. A výjimečný rozhodně byl! Zvládli jsme totiž domluvit a zrealizovat spolupráci se dvěma úžasnými klienty, a to s bublinou SkyHomes a s čerpací stanicí one1.
Nejdříve vám představíme, jaké spolupráce se nám podařilo domluvit.
Bublina SkyHomes je nevšední ubytování „pod širákem“. Uvozovky proto, že celé ubytování je průhledné, a vy tak máte pocit, že spíte uprostřed lesa pod širým nebem a přitom jste chráněni před přírodními živly. Takové netradiční ubytování si nyní můžete užít se slevou 15 %, když na webu skyhomes.cz použijete náš speciální kód CZVISITORS.
Co se týče čerpací stanice one1, s tou jsme domluvili, že podpoří náš projekt, když přednostně navštívíme obce, v nichž mají svou čerpací stanici. Taková nabídka se prostě nedá odmítnout! Pokud jezdíte k hranicím či do Plzně nebo do Prahy, tankujte na jejich čerpacích stanicích (seznam naleznete ZDE) a samozřejmě u toho použijte jejich věrnostní aplikaci, která přináší spoustu úžasných slev.
My oběma podporovatelům našeho projektu moc děkujeme! A nyní se vrhneme na popis celého výletu.
Jak víte, naše duo Dva kocouři na cestách sestává ze dvou lidí, jimiž jsou Tom a Míša. A Tom dne 7. července slavil 37. narozeniny a co by mohlo být lepším oslavením tohoto významného dne než pobyt v bublině??
Do Prahy jsme vyjeli v úterý dne 07.07.2026 až v pozdních odpoledních hodinách. To bylo způsobeno tím, že den předtím Tom slavil narozeniny v rodinném kruhu a vstávali jsme poněkud později. A protože v bublině SkyHomes bylo volno, rozhodli jsme se tuto noc strávit právě zde v takto netradičním ubytování. Kuba s Matějem nám odpověděli, že bublina je k dispozici, takže jsme neváhali, naházeli věci do auta a vyjeli do Prahy.
Cestou na dálnici jsme si všimli, že jedeme na prázdnou nádrž. Museli jsme někde natankovat. Kde? Kde jinde než na one1, že? Sice jsme si domluvili spolupráci na obce v pohraničí, přesto jsme se rozhodli vyjádřit svou vděčnost tím, že naše sledující budeme předem informovat o budoucí spolupráci a jak jinak než právě tankováním na čerpací stanici one1! První záběry s rozsvíceným hladovým okem jsme natočili na sjezdu z D5 na D0. Ještěže jsme začali v těchto kolonách, protože jsme to samozřejmě museli několikrát opakovat. Při této příležitosti jsme se seznámili s manažerkou pobočky Lexi. Kéž by na vedoucích pozicích byli lidé, jako je právě Lexi. Video je ke zhlédnutí ZDE.
S plnou nádrží jsme pak mohli přejet do pražské části Přední Kopanina, kde už na nás čekal Kuba. Na parkovišti jsme si podali ruce a pokračovali jsme pešky na ukryté místo pod stromy. Kdo by řekl, že se v Praze nachází takové krásné přírodní prostředí bez sousedů, aby bylo možné si spokojeně lehnout do průhledného iglú. Čekali bychom takové ubytování třeba na Šumavě, ale v Praze?
Kuba nám ukázal, co kde a jak funguje, abychom si pobyt užili do sytosti, udělali jsme si společnou fotku a rozloučili jsme se. Kuba jel domů a my jsme vyrazili do města. Museli jsme totiž nafotit Přední Kopaninu a také jsme měli neskutečně velký hlad. Skončili jsme v italské restauraci DaEzio. Obsluha zde byla velmi příjemná a opravdu jsme si pochutnali. Cestou tam a zpět jsme tento kousek Prahy nafotili. Sice nám začalo poprchávat, ale to nám rozhodně nevadilo. Ba naopak.
Za zvuků bubnajícího deště do opláštění bubliny jsme si otevřeli sekt, zhlédli komedii na plátně a pomalu usnuli v pohodlné posteli. Opravdu jsme se cítili jako v přírodě ve stanu, ovšem tento luxus se nedá srovnávat se standardním stanováním. Spalo se nám zde opravdu úžasně. A vám toto místo a tento nevšední způsob doporučujeme s naším slevovým kódem CZVISITORS pro 15% slevu.
Po probuzení dne 08.07.2026 jsme ještě natočili několik střípků na kameru, abychom za odměnu vytvořili pokud možno co nejhezčí videa na naše sociální sítě. Mezitím jsme se domlouvali se Sarrah, že za ní přijedeme do Nuslí na Prahu 4. Chvíli po poledni jsme se setkali a společně obešli jednu část Nuslí. Zjistili jsme, že jsou velmi rozsáhlé a že se skládají z částí Nusle, Pankrác, Sídliště Pankrác II a Na Děkance na Praze 4 a Nusle na Praze 2. Taky si říkáte, proč to v Praze nemůže být jednoduché jako v ostatních krajích?
Se Sárou jsme tedy obešli nuselskou část Nuslí na Praze 4. Ve stejné části jsme si též pochutnali na vietnamském obědě. Jelikož je Sarrah bývalou žákyní Toma, který ji v předchozím roce právě v této části učil na střední škole, a protože je z celé školy jedinou, která zůstala v kontaktu, jsme se rozhodli ji na oběd pozvat. Její radost nás velmi potěšila.
Parkování jsme si zaplatili pouze na dvě hodiny, proto jsme se už museli rozloučit a pokračovat dál. Ovšem při procházce jsme zjistili, že Sára ve skutečnosti bydlí na Pankráci, tudíž si ji v seznamu budoucích návštěv necháváme zaevidovanou a příště projdeme tuto část Prahy.
Protože Nusle na Praze 2 jsou po rozlohové stránce velmi malé a tím se velmi snižuje pravděpodobnost, že by nás zrovna sem někdo pozval, rozhodli jsme se je cestou na sever Čech také nafotit.
Opravdu jsme si na cestování skrz Prahu vybrali příhodný čas. Trvalo nám téměř dvě hodiny, než jsme se z Prahy konečně vymotali. A v šest večer jsme konečně byli v polovině D8, kde jsme sjeli koupit něco na zub v Roudnici nad Labem nejen ke svačině, ale také na večer, abychom k Milanovi a jeho rodině nepřijeli s prázdnou.
Času jsme neměli nazbyt, přesto jsme se ocitli v jiném kraji a v okrese Litoměřice, kde moc navštívených obcí nemáme. A vesnice Dušníky se nachází hned na druhé straně dálnice. Zajeli jsme tam a nafotili je. To nás stálo naštěstí jen čtvrt hodiny a pokračovali jsme po dálnici dál na sever.
O hodinu později jsme se konečně ocitli v obci Chabařovice, které jsme s Martinem již v roce 2023 prošli a nafotili a o tři roky později jsme měli tu čest ho znovu vidět. Sakra, ten tak vyrostl! Před třemi lety mu bylo pouhých 14 let, když nám vyprávěl historii každé stavby ve městě, a dnes je vyšší než my. Za Martinem jsme přijeli především proto, že se zapojil do námi pořádané ankety Obec roku 2025 a jeho komentář byl vylosován jako vítězný. Vyhrál sice jen malou pozornost, ale i to se počítá. Přivezli jsme mu čelovku a silikonový náramek s názvem našeho projektu. On nám pro změnu věnoval ručně vyrobenou brožuru o Vikleticích, na níž se podílel jako autor. V půl osmé jsme si udělali selfie a honem jsme vyjeli za lidmi, u nichž jsme neměli nejmenší tušení, jak vypadají.
Adresu jsme dostali, auto jsme zaparkovali a Milan nás skutečně přivítal a pozval dovnitř. Měli jsme trochu obavy. Neskutečně nám spadl kámen ze srdce. Když jsme vstoupili do bytu, představil se nám i jeho manžel Bob. Slovo dalo slovo a za chvíli k nám přilítl malý raubíř, kterého si osvojili. Ve vedlejší místnosti spal jejich druhý synek. O téma jsme měli postaráno. Jak je možné, že gay pár má dvě osvojené děti? Celou dobu jsme žili v tom, že je to velmi problematická záležitost. Bob s Milanem nám to však zcela vyvrátili. I my doma vedeme debaty o dítěti – Tom by ho chtěl, Míša to však rezolutně odmítá. Kdo ví? Třeba se jednoho dne také dočkáme.
S kluky jsme strávili velmi příjemný večer, o to zábavnější, když přišel starší synek. V pokročilé hodině jsme se pak vydali na kutě. Spali jsme v ložnici pro hosty. Milujeme potkávat na cestách tak úžasné lidi, jako jsou právě Milan s Bobem. Jen je škoda, že takových lidí je opravdu málo. Projekt trvá něco málo přes čtyři roky, ale přátel na cestách bychom spočítali na jedné ruce. A my věříme, že tito pánové budou našimi přáteli napořád.
Ve čtvrtek 09.07.2026 jsme se ráno seznámili i s mladším synem a viděli tak tátu na plný úvazek. Bylo to velmi zábavné, až z toho člověk neví, zda dítě chce ještě víc anebo raději ještě pár let počká. Milan už byl v práci, proto nás k autu doprovodil pouze jeho manžel a děti. Ústí nad Labem jsme fotit nemuseli, protože to jsme zvládli již v roce 2023. Mohli jsme se tak zaměřit na zcela jiné obce.
Byl čtvrtek, proto jsme se museli vrátit zpět do Plzně. Tom totiž každý čtvrtek v Plzni moderuje karaoke. Vzali jsme to tudíž z Ústí nad Labem směrem na Prahu přes obec Libochovany, pod kterou spadá osada Řepnice, a dále obce Kamýk, Oleško, Kleneč a Vražkov. Více obcí jsme nezvládali také především proto, že jsme v obci Kamýk strávili přes dvě hodiny. Dostali jsme totiž bláznivý nápad, že vylezeme na Plešivec a na místní zříceninu hradu. Do toho jsme celou cestu hledali, kam umístíme magnetku. Cestou na Plešivec to nešlo, protože při zastavení jsme riskovali, že nás armáda miliardy mravenců sežere zaživa, a na hradě jsme nenašli žádnou vhodnou schovku. Nakonec jsme magnetku umístili na ukazatel pod hradem.
Nafotili jsme tedy celkem 6 obcí a 3 přidružené vesničky (či části obce).
Během tohoto výletu jsme najeli celkem 510 kilometrů. Celkově od počátku našeho projektu 29.05.2022 jsme najeli již 49.222 km.
Pokud by nám některý z čtenářů chtěl ve své obci nabídnout gauč v obýváku, chatu v horách nebo u přehrady, anebo by chtěl spolupracovat např. výměnou za reklamu na našem účtu za ubytování v penzionu anebo večeři zdarma (či se slevou), budeme rádi, když nám vyplníte náš objednávkový formulář pro návštěvu obce. Formulář může vyplnit i ten, kdo by nás jen chtěl vidět, pokecat s námi a provést nás. Vzhledem k tomu, že nyní jezdíme v Peugeotu Rifter, kde máme vlastní ložnici, jako podpora na cestách nám postačí i jen sprcha a kousek zahrady. Také budeme nadšení, když nám zanecháte svůj follow na instagramové stránce CZECHVISITORS. A pokud byste nás chtěli podpořit více, podívejte se na to, kolik vlastně náš projekt stojí.
Těšíme se na vás.