Soudce Alexandr

Po zkušenostech z pořadu Aféry, Soudkyně Barbara a Soudy Kláry Slámové jsem scénáři pro pořad Soudce Alexandr moc pozornosti nedával. Všude jsem se učil scénář a ve vlaku prosil cestující, zda by mi nepomohli scénář projet, a nakonec se jednalo spíše o improvizaci, že jsem si scénář sice vytiskl, ale nestihl si ho přečíst ani jednou. Poprvé jsem do něj nahlédl až cestou ve vlaku dne 2. dubna 2017.

Natáčení probíhalo v Praze – Jinonice, kde to vypadalo jako na vesnici a kam jsem vyrazil ze smíchovského vlakového nádraží pěšky, protože jsem měl hodinu a půl času do natáčení. Není divu, že jsme dorazil jako první. Konečně jsem si sedl a mohl se vrhnout na prostudování scénáře, ale koordinátor se neustále bavil a po chvíli dorazil i herec Petr, který ztvárnil roli odpůrce – Petra Lahodu, a už jsem mohl scénář zahodit.

O několik minut později dorazily i herečky. V hlavní roli jakožto navrhovatele se představila Radka Zelenková, tedy manželka odpůrce pod jménem Adriana Lahodová. V roli naprosto sexy svědkyně číslo 2 se jménem Uršula Koukalová se představila Eliška Pešková, a čtvrtým hercem tohoto soudního sporu jsem byl nepochybně já pod jménem David Hrnčíř.

Už jsme prošli kostýmy a mohli jsme se učit. Ale znáte to – herci se poprvé vidí a mají sehrát manžele a kamarády, tak to by bylo, kdyby nebylo pořádné seznámení a hromada vtipů a narážek, jak scénář okořenit, aby to mělo větší grády. Horší to pak bylo, když za námi přišel kluk z produkce s informací, že naše scéna je dosud nejtěžším představením a pokud to zvládneme, bude to vůbec nejlepší díl, který zatím natočili, a nezvládneme-li to, stane se z tohoto dílu pořádné fiasko. Poněkud jsem se zalekl a začal se tedy scénář učit, abych nebyl tím nejhorším hercem v soudní síni.

Po kliknutí na fotografii se zvětší.

Přišla na řadu zkouška, na kterou jsme si (díkybohu) mohli vzít scénář. A skutečně se hodil. Bylo to totiž poprvé, kdy se při zkoušce projel naprosto celý scénář a pokud jsme nevyslovili větu ze scénáře naprosto přesně, nejelo se dál. Dokonce i naše pokusy o zvýraznění scén a narážek skrz režii neprošlo. Ještě štěstí, že jsem s sebou měl scénář, protože jsem u zkoušky všechno četl a působil, jako že to umím naprosto perfektně.

Od této chvíle jsem byl rád, že jdu jako třetí v pořadí a že mám čas se scénář ještě naučit. A Eliška? Ta časový prostor také ocenila. Zavřeli jsme se do naší šatny a navzájem se učili scénář. A jak se nám to nakonec povedlo bez taháku v ruce? Můžete posoudit zcela sami, protože tento díl byl odvysílán již o 11 dnů později!